Alatyr
Alatyr je prapodivné místo opředené magií, tajemstvími a pro některé také jakýmsi neskutečně známým pocitem. Jakmile odhalíte svůj původ, zřejmě seznáte, že se vlastně nejedná o nic překvapivého – ono když dojdete k závěru, že se na jednom místě sešla banda podivínů podobná vám samotným, vyloženě
se kurióznímu pocitu sounáležitosti zřejmě nevyhnete.
Nebo alespoň někteří.
Toto předpotopně vypadající, středověk připomínající obydlí není totiž ničím menším než táborem polobohů. Slovanských polobohů, abychom byli konkrétní. To je také jeden z důvodů, proč se Alatyr nachází v Rusku, skryt před zraky nezasvěcených
za hradbou rozlehlého lesu, který po svých stezkách nepustí jen tak někoho, aby odkryl tajemství snad celá staletí pečlivě budované komunity.
Krajina kolem tábora je rozmanitá. Záhadné lesy, obzvláště
na severu plné mokřad a bažin, obestírají Alatyr ze severu, východu a jihu, jen západ nabízí pohled do volného prostranství plání,
po nichž se celoročně pohybují koně a dobytek spadající pod tábor.
V blízkosti tábora je možno najít také jezero, směrem na západ,
a kdo by pokračoval dál, nalezl by zde ohněm zčernalé pozůstatky dříve bujného a nádherného háje. Jihozápadně vedoucí stezka nás dovede k Mokošinu vrchu, kde táborníci vzdávají poctu mrtvým,
a na jihovýchodě se za lesem táhne stuha divoké řeky.
Co však samotný tábor? Nachází se v oblouku lesa, v jehož stínu
je částečně skryt, zatímco jen jednou částí vykukuje do prostoru zelených planin. I když může působit trochu zastarale, snad mu neupřete jeho osobité kouzlo roubených stavení a venkovské atmosféry. A mimo to samozřejmě mu nelze upřít ani jiná kouzla – – kupříkladu magickou bariéru, která chrání usedlost a její obyvatele před hrozbami světa slovanské mytologie. Jako kopule
se nese nad plochou tábora a naruší se pouze tehdy, kdy je celistvost hradeb porušena otevřením brány – a právě v takové chvíle musí být každý příchozí opatrný, aby s sebou nepřivedl nezvaného hosta.
Řeč se vede o démonech, o nichž se dozvíte konkrétnější informace na stránce Bestiář.
Klepnutím můžete mapu zvětšit.
Příchod do tábora
Jak se však do Alatyru dostat? Příchod do tábora může být stejně prostý jako komplikovaný. V prvé řadě je podmíněn projevem magických schopností u jedince, třebas jedné jediné, což v mnoha případech vede k tomu, že se polobohovi dostane do rukou speciální dopis. Nemusíte se bát, není v ruštině, respektive pouze
v ruštině – každý bude obsahu listu pohodlně rozumět. Kdo, co, kde, kdy a jak, to vše se z něj dozví a poté je čas vyrazit na cestu.
A to konkrétně na hřbetu Jiskry, který většinou přináší tyto zprávy rovnou s výzvou k jízdě, jež je jedním z hřebců boha koní Jarila. Bílý kůň se jako blesk nese přes krajinu i přes moře, v jednom skoku překlene nemyslitelné vzdálenosti, aby dostal svého jezdce
co nejdříve do bezpečí. Pochopitelně nemusíte cestovat jen na něm, však se většinou jedná o tu nejpohodlnější možnost.
V případě, že se dopis nedostane polobohovi do ruky, či odmítnou toto volání, osud si vždy najde svou cestu, jak dovést mladičké polobohy tam, kam je třeba. Ať už se jedná o Alkonosta, ptačího démona, který mnohdy bývá doručitelem onoho dopisu, nebo nevyzpytatelné cesty upředené Mokošiným kolovratem – občas
s magickým přídavkem božského rodiče, aby jim jejich cestu usnadnil.
Život v táboře
Život v táboře se počítá nejméně na pět let od příchodu jedince –
– za tuto dobu se mladí polobohové naučí ovládat své schopnosti, podstoupí trénink, díky němuž by měli být schopni poměrně obstojně čelit některým démonům, a získají vědomosti o tomto magickém světě, kterých by se jim nikde jinde nedostalo, stejně jako získají různé zkušenosti a zdokonalí své dovednosti.
Tábor funguje zejména jako bezpečné vzdělávací útočiště, místo, kde se polobohové seznamují s dalšími členy své rodiny, poznávají svůj původ a učí se pracovat se svým magickým potenciálem stejně jako chránit sebe a své okolí.
Zezačátku by mělo být jistě zmíněno ubytování – polobohové žijí
v roubenkách. Nejprve ve Společenském domě, dokud nejsou rozřazení do tříd, kde mohou být na pokojích až po čtyřech.
Zde se nachází i pokoj pro Cara či hosty a také jídelna, nicméně zařízení se může zdát krapet předpotopní: nikde v táboře, včetně jídelny, není elektřina ani přívod vody. O teplo a světlo se stará oheň, o vodu zase studna. Později jsou táborníci přestěhování
do svých třídních domů, kde mají pokoje po dvou a mohou
se shledávat ve společenských místnostech. Hygienu zaštiťuje Lázeňský dům. Mimo to se v táboře nachází také další místa: ošetřovna, knihovna, skriptorium, cvičiště, ateliér a zkušebna, svatyně, stáje a sad.
V rámci jejich pobytu v Alatyru probíhají tedy různé hodiny: nejdříve úvodní kolečko, které je seznamuje s každou ze sedmi tříd, do nichž se později zařadí, a s jejich schopnostmi, pročež
už následují hodiny pro pokročilé nebo specializované, díky kterým rozvíjejí své talenty a třídní dovednosti. Jednou z jejich vzdělávacích povinností je projít základním tréninkem, který je připraví na možné hrozby mimo ochranu tábora. Základní trénink zakončují dosažením 5. úrovně v boji na dálku / na blízko dle jejich primární zbraně.
Takový trénink a studia vedou ke zkoušce vysloužilosti – po pěti letech píle a sebezdokonalování by měl být každý získat takové vědomosti a zkušenosti, aby prokázal, že dokáže dostatečně ovládat svou magii a má také dovednosti třídy, pod níž se za svého pobytu
v táboře vzdělával.
Nicméně, život v táboře má také svá pravidla, která je nutno dodržovat.
Táborník také může mít po svém boku parťáka – mazlíčka!
Ať už se jedná o koně, psa, kočku, či jiné zvíře, které si může přivést
s sebou nebo si jej adoptovat až v táboře. Na každého hráče spadá jeden mazlíček na dvě postavy. V případě, že má pouze jednu postavu, je mazlíček povolen.
Třídy a hierarchie
Třídy a hierarchie jsou důležitou součástí tábora, protože určují pravomoci obyvatel a také jejich odborné zaměření. Táborníci mají v případě zájmu vybrat si i sekundární třídu. Po registraci je možné třídu postavy změnit, pakliže by hráč došel k názoru, že jí původně vybraná nevyhovuje. Třídu smí změnit pouze jednou. Šplhání po hierarchickém žebříčku je samozřejmě možné postupem hraní a po domluvě s Adminem.
0. Božský ochránce
Do hierarchie tábora nutně spadají i bohové, kteří nad ním v daném ročním období či situaci drží ochrannou ruku. Jelikož to byli oni, kteří dali vzniknout tomuto místu, je to tak akorát fér. Většinou se drží vpovzdálí právě proto, že jen málokdy mohou skutečně sestoupit na Zemi a přímo zasáhnout, mohou však s obyvateli tábora komunikovat skrze vize a znamení, obvykle interpretované třídou dušek, o nichž se více dozvíte níže. Jejich schopnosti mohou mít vliv na proudění magie v táboře a poskytovat táborníkům různé výhody (či naopak nevýhody). Více se o těchto schopnostech můžete dočíst na stránce Bohové.
1. Car
Nejvyšší autorita v táboře hned po božském ochránci.
Má na starosti vedení Alatyru, ochranu jeho obyvatel, dohlíží
na růst, studijní a bojové pokroky táborníků a řeší záležitosti nezbytné pro plynulé fungování tábora. Pod svou správou
má zásobování tábora, schvaluje nové projekty, mise a výpravy, mimo to také vytváří pravidla a může si stanovit podmínky pro zkoušku vysloužilosti. Na tyto zkoušky také osobně dohlíží, může však stanovit i jiného dohlížitele. Může si zvolit svého zástupce ze členů Rady.
Jedná se o osobu znalou života v táboře, která úspěšně složila zkoušku vysloužilosti a v ideálním případě byla také alespoň rok členem Rady (přinejmenším má alespoň tříletou mentorskou praxi), jejímiž členy je také volena. Car je ve svém úřadu pět let, než přijde další volební období, případně může sám ze své funkce odstoupit, nebo o ni přijít, pakliže je shledán nevhodným
v pokračování vykonávání své funkce.
2. Rada
Rada je uskupením tvořeným ze zástupců sedmi táborových tříd. Jejich úkolem je zodpovídat za táborníky v jejich třídě, učit je a vést. Jelikož jsou svým postavením hned pod Carem, mají vliv na dění v táboře – mohou navrhovat pravidla, mise, výpravy, akce a zařizovat slavnosti, ale stejně tak mohou odmítnout požadavky Cara, shodnou-li se alespoň čtyři ze sedmi členů.
Dohlížejí také na pořádek v táboře a dodržování pravidel, v případě jejich porušení mají právo adekvátně potrestat, pakliže se jedná o jejich svěřence. I oni mají možnost zvolit si svého zástupce, který vyplňuje jejich funkci v době jejich nepřítomnosti.
Sestává z: Bojara (vojáci), Mistra stopaře (stopaři), Kronikáře (písaři), Mistra démonologa (démonologové), Vrchního léčitele (léčitelé), Žrece (dušky) a Organizátora (umělci).
3. Mentoři
Mentoři jsou učitelé tábora. Jedná se většinou o vysloužilé táborníky, kteří si ještě navrch prošli mentorskou zkouškou
a prokázali, že jsou schopni učit jiné táborníky. Mohou vést hodiny či tréninky a lekce, v jejichž rámci vzdělávají další generace. Většinou bývají v kolegiálním kontaktu se členem Rady, pod nímž se sami vyučili, a pomáhají tak své třídě nadále prosperovat, či se zaměří na magické schopnosti, a tak se spíše věnují svým sourozencům a dalším táborníkům se stejnou nebo podobnou magií. Možné je obojí.
Aby se postava stala Mentorem, je nutné mít získanou dovednost alespoň na 6. úrovni/magickou schopnost alespoň na 4. úrovni. Nemusí se nutně jednat
o vysloužilé táborníky.
3.5 Vysloužilí táborníci
Táborníci, kteří si v táboře pobyli svých pět let a úspěšně složili zkoušku vysloužilosti. Jsou schopni ovládat svou magii natolik,
že se neprojevuje bezděčně, a prokázali dostatečné zkušenosti v rámci dovedností, které se učili pod vedením svého Mentora či člena Rady.
Jejich pobyt v táboře může tedy tímto skončit, neboť neohrožují sebe ani své okolí, naopak by jej měli být schopni chránit. Mají tedy možnost odejít, vrátit se domů, či nadále zůstat v kontaktu s táborem skrze propojené organizace. Mohou ale také zůstat a stát se Mentory nebo nadále působit „pouze“ jako vysloužilý táborník, který zpravidla odvádí důležitější práci než momentální svěřenci dané třídy: účastní se misí, náročných stopování, vykopávek, průzkumů, stará se o důležité spisy, provádí výzkumy démonů, připravuje důležité rituály
a slavnosti, restauruje dávné kousky, má na starost artefakty apod.
4. Vojáci
Vojáci jsou hlavní ozbrojenou složkou tábora, ochraňující obyvatele před démony
či jinými hrozbami. Jejich schopnosti se využívají v terénu pro lov zvěře, zneškodnění démonů jakožto hrozby pro bezpečí obyvatel tábora
a mohou být postaveni
na hlídku v případech potřeby
– nebo v rámci tréninku. Bývají důležitou součástí výprav.
Žijí v Bojarském domě
a vyznačují se rudým šátkem.
Jejich trénink zahrnuje útok
na blízko a útok na dálku.
Po základním tréninku mají povinnost nadále zlepšovat své bojové schopnosti.
4. Stopaři
Stopaři jsou mistři plížení, špionáže, a, jak název třídy napovídá, stopování. Stopují démony, ale také lidi
i obyčejnou zvěř, na jejíž lov mohou být v rámci tréninku boje a pohybu v terénu posláni společně s vojáky. Zakládají
si na nenápadnosti a rychlosti.
I oni bývají důležitou součástí výprav.
Žijí v Bojarském domě
a vyznačují se tmavě zeleným šátkem. Jejich trénink zahrnuje občasné pokročilé hodiny boje s vojáky, více se však soustředí na stopování a plížení.
4. Písaři
Písaři patří mezi inteligenci tábora. Svůj čas tráví studiem historie, ale také zapisováním současného dění, učí se staré jazyky, písma, symboly, v jejichž vykreslování a aplikaci
se někteří z nich mohou stát mistry. Také mají na starost uchovávání cenných kronik
a artefaktů. Účastní
se archeologických i jiných výprav, jejichž průběh zapisují.
Žijí v Pisatelském domě
a vyznačují se temně modrým šátkem. Po absolvování základního tréninku mohou docházet
na trénink pro pokročilé, jejich prioritou je však studium historie
a symbolů.
4. Démonologové
Démonologové taktéž spadají mezi inteligenci tábora. Jejich práce zahrnuje studium démonů, přátelských
i nepřátelských, a to jak
z teoretického tak pro
ty se silnějším žaludkem i praktického hlediska. Zaměřují
se také na lámání kleteb, víceméně
z teoretického hlediska, pakliže
se jim nenaskytne možnost praktické zkoušky tváří v tvář člověku zakletému v démona. Bývají velice vítanou součástí výprav.
Žijí v Pisatelském domě
a vyznačují se fialovým šátkem. Po absolvování základního tréninku mohou docházet
na trénink pro pokročilé, jejich prioritou je však studium démonologie a lámání kleteb.
4. Léčitelé
Léčitelé jsou zdravotní složkou tábora. Učí se zacházet
s raněnými a nemocnými
a připravovat různá domácí léčiva v kombinaci s moderní medicínou – tedy, do jisté míry, poněvadž se nacházíme uprostřed ničeho, a tak
je potřeba naučit se zacházet
s tím, co je zrovna po ruce. Rozvíjejí své znalosti zdejšího rostlinstva, kterého využívají při léčbě táborníků. Bývají vždy nutnou součástí výprav
v případě zranění.
Žijí v Léčitelském domě
a vyznačují se žlutými šátky.
Po absolvování základního tréninku mohou docházet na trénink pro pokročilé, hlavně se ale zaměřují na léčitelství
a herbologii.
4. Dušky
Dušky jsou pojítkem mezi světem smrtelníků a světem bohů. Většinou se jedná
o polobohy citlivější na proud tepu života, kteří mohou již odmalička dostávat vize
či znamení ve snech nebo skrze jiné prostředky – není to však nutností, neb takové nadání
se dá vypilovat. Jejich úkolem
je předávat zprávy bohů obyvatelům tábora, rozmlouvat s nimi a interpretovat jejich vůli, stejně jako posilovat magickou bariéru kolem tábora vlastní energií. Jejich účast na výpravách není nutná, mohou se však objevit případy, kdy je jejich přítomnost žádána bohy.
Žijí v Mystickém domě
a vyznačují se čistě bílými šátky. Po absolvování základního tréninku mohou docházet
na trénink pro pokročilé, primárně se ale věnují studiu mytologie a přípravě rituálů.
4. Umělci
Umělci mají na starost kulturní stránku tábora. Zajímají
se o různé formy umění a jejich kreativita je přiživována rozsáhlým seznamem možností,
ať už v tvůrčím či hudebním
a tanečním směru. Nemají samostatnou třídu jen tak nazdařbohové, poněvadž zařizují jisté rozptýlení, starají se také
o údržbu tábora a mívají
na starosti přípravu nejrůznějších slavností. Jejich účast není
na většině výprav nutná, pakliže se nejedná o výpravy archeologické.
Žijí v Mystickém domě a vyznačují
se velice různorodými šátky, původně bílými, postupně ozdobenými dle sebe.
Po absolvování základního tréninku mohou docházet na trénink pro pokročilé, primárně se ale věnují rozvoji v umění anebo hudbě.
5. Nováček
Nováčkem je táborník, který nemá absolvované kolečko úvodních hodin (mimo úvod do magických schopností, ten nemusí mít splněn),
či ještě není členem žádné třídy (přesto by ovšem měl dokončit všechny úvodní hodiny). Jeho povinnostmi je tedy absolvovat úvodní hodiny a vybrat si svou třídu, aby mohl dále rozvíjet své dovednosti.
Než si vyberou svou třídu, žijí ve Společenském domě. Nemají žádný poznávací šátek.
6. Trestaní
Jedná se pouze o táborníky, kteří se závažně provinili proti pravidlům tábora – například zavinili narušení ochrany, napadli jiného obyvatele a došlo k vážným následkům apod. Bývá odsouzen na samotku či k takovým „veřejně prospěšným pracím“, může jím být odebrána možnost používat svou magii nebo je čeká jiný trest na základě závažnosti provinění. Mají právo nechat svůj případ přešetřit
a požádat o zmírnění trestu.
Výpravy
Již několikrát byly zmíněny výpravy, kterých se budou moct táborníci účastnit po splnění jistých kritérií: mají za sebou základní trénink a v jsou členy tábora alespoň dva roky. Navrhovat výpravy či mise může Car, člen Rady, ale také Mentor nebo vysloužilý táborník, a jejich cíle jsou různé: zneškodnění démonů, získání artefaktů, speciálních zbraní, ochrana civilistů, pouť na duchovní místo, ale také upevnění kolektivu v rámci tříd, mohou se pořádat
i tréninkové výpravy, při nichž postavy vylepšují své schopnosti
a dovednosti.
Každá výprava má svého velitele, jímž je přinejmenším pověřený vysloužilý táborník a to v případě, že se neúčastní výše postavený obyvatel tábora. Velení může být také předáno, aby se prověřily vůdčí schopnosti jedince. Jak již bylo psáno výše, některé třídy jsou při výpravách žádány a to hlavně z bezpečnostního hlediska, a tak jsou kupříkladu vojáci povoláni vždy. Další zástupci tříd se přidávají podle nutnosti a dostupnosti, nicméně stopař, písař, léčitel
a démonolog jsou za ideálních podmínek také vždy součástí výpravy. Hlavní děj výpravy vede Vypravěč či jiný pověřený hráč, který
na dobu trvání akce získává do jistou míry pravomoc ovlivňovat cizí postavy.
Obtížnost výprav se může lišit. Konkrétní rozdělení je: lehká, středně těžká, těžká, extrémní. Toto rozdělení má vliv na čas strávený na výpravě, terén, možné nebezpečí. Samozřejmě však, čím obtížnější výprava, tím lepší jsou odměny, ať už hmatatelné nebo nehmatatelné. Pamatujte však i na jistá rizika, polobohové
si totiž mohou odnést nové předměty, zkušenosti a vědomosti, ale též různá zranění a může dojít k ztrátám na životech!