top of page

Leto 2020

Apollo

Další rezatí… Bohové se musí bavit. No vážně. Už to začalo vypadat, že si bohové schválně vybírají zrzavé partnery, jen aby měli zrzavý kult polobohů. Zrzavá vládne světu, hm? – Dorian Treven

Avšak neusnul definitivně, jelikož ho pak Theresa probrala se slovy, že by se měl vydat do pokoje. A jak jí ten ťunťa odpověděl? „Dobře mami. Dobrou mami.“ – Dorian Treven

Není totiž nad to, když vám váš božský rodič jen tak vtrhne do meditace, aby se ukázal v řeckém rouchu a způsobil vám tak další trauma. Jako kdyby nestačilo, že jich máte už takhle dost. A jestli mě slyšíš tati, tak sorry… Ale je to pravda.
P.s.: Prosím, neschovávej se zase za mraky. – Dorian Treven

Jenom doufal, že je kvůli tomu nezačnou kousat či žužlat. To by se potom z easy výzvy stala hardcore. Už jste někdy zkoušeli někomu skládat na hlavu koláčky mezitím co vás žužlá? – Dorian Treven

Nemotal se nijak výrazně, sotva byste to vyčetli z jeho chůze, ale jeho tváře byly červené jako to podzimní kvítí. Jo a pak taky to stupidní sebevědomí, které z něj vystřelovalo, když k Séverinovi promluvil: „Brej den pane. Vypadáte tady celkem opuštěně. Smím si s vámi zatančit?“ – Dorian Treven

Děti, nevstávejte zprudka když jste opilí. Tedy pokud nechcete balit nohu židle nebo samotnou podlahu. – Dorian Treven

Astri

Proč je sakra v Rusku kult zrzavých lidí z Irska? – Finnian Damme

„Potřebujeme pro tu lamu vymyslet jméno! Víš co, už je součástí rodiny, takže by se jí hodilo jméno! Teda jako ona to jméno asi neocení! Ale já to ocením dost, takže ji musíme prost vymyslet jméno!“ Přikyvoval důležitě, neb tohle určitě bylo zatím to nejdůležitější, co kdy řešili! „A hádám, že paní Lamička to být asi nemůže, co? Chm… Je to vůbec paní? Co když je to pán?? Jde to vůbec u plyšové lamy poznat? Asi ne. No… nevadí! Potřebuje nějaké fancy jméno! Třeba jako třeba Dalai Llama! Nebo Llamanade! A Barack Ollama taky nezní špatně!“ – Finnian Damme

„Ach ty můj princi 
v ukradeném autě.“ – Yuliya V. Arlovski

„Ten má navigaci a hada! Nedám, čůzy!“ Zamračila se na Rusalky u vody a s milým úsměvem je i se vztyčeným prostředníčkem poslala do háje. – Yuliya V. Arlovski

Takže ocenění Otec roku, nebo Největší tiktik star, jeli libo, asi dostane Veles, jupí! (Moderovat to samozřejmě bude Tessa, předávat cenu bude Mia v ukradeném župánku a okolo všech bude běhat Lia, která bude 
po všech házet konfety a koláčky. V pozadí bude smutný Perďa a Dáža, kteří tenhle rok cenu nevyhráli.) – Yuliya V. Arlovski

Uuuuuu, nebo dělají semináře pro začínající sekty, jakože… „Sektíme se sektou!“ Chápeš, ne? – Luna A. Ramírez Dominguez

Emmky

Znáte to, když si víceméně pokojně existujete na maličkém ostrůvku, živíte se se svým otcem chovem sobů a najednou si všimnete, že ten pták tamhle na tom smrku vlastně nevypadá úplně jako pták, protože kdy kdo viděl takhle obřího ptáka a ještě k tomu s ňadry?
– Ábel Aikio


Rozlézala se mu po hrudi, ke které si radši přitiskl Vermeera, aby mu pomohl ji svým vrněním trochu zahnat. Tu prázdnotu, ne hruď! Bohové, bezhrudní Abi… to by se Jessemu určitě nelíbilo! A Ábelovi už vůbec – kam by mu jako dával pusinky?! Protože proč se zabývat hypotetickou ztrátou vnitřních orgánů, když se můžete starat o to, jaká všechna místečka vám nebude moct váš přítel políbit. Vnitřní orgány to rozhodně nebudou, to je jisté. – Ábel Aikio

Jako byl on jeho kyvadlem, blonďáček byl tak trochu jeho diářem. Jen maličko! Včelka a hranolky, kyvadlo a diář, no prostě relationship goals. – Ábel Aikio

A ty barvičky v duchu vybíral dlouho! Celých deset minut! Což je o devět minut víc, než udržení myšlenky na jakékoli jiné téma, abyste věděli! Ne, že by měl rozsah pozornosti jako zlatá rybička, jen… no dobře, možná trochu. – Ábel Aikio

Balvan? Nalezen. Brusle? Nazuty. Led? Zkontrolován. Jesse? Přítomen. Tábor? Alatyr. Všechno v pořádku. – Ábel Aikio

A nebyl to nikdo jiný než Nikki, zvědavá zelená breberka. – Aksel Jakobsson

„To si ten chuligán nemohl vybrat lepší chvíli, kdy tě sem odvézt? Takhle jsem se sem celou cestu hnala tím… tím… tím fujky pískem!“
– Astarte, o Jiskrovi a sněhu

To víte gravitace sem, gravitace tam a nakonec: šunka, kam se podívám! – Azizi Youssef

Objevitelská výprava – Azizi a Alfie Columbovi objevují Alatyr. Že už to tu objevili domorodci, aka Rada? Že to objevili  
už i Vikingové, respektive déle zde pobývající táborníci? Pff, nezájem! Tito dva Jarilovci se zapíší do dějin jako objevitelé knihovny a ateliéru.
– Azizi Youssef

„Nemůžete se zahalit?“ Pak se ale zarazil. Ne proto, že by mu došlo, kdo to stojí před ním, ale kvůli vlastním niterním přesvědčením. „Teda chci říct… Prsa. Wow.“ – Camilo B. Gómez

Však ona byla z Číny, Luna ze Španělska, bohové vědí, odkud byli zase tihle dva! A to si pište, že to zrovna ti bohové vědí, však to bylo taky jejich dílo! – Mao Fang

Nemluvě o tom, že komplimenty od dívek jsou nebezpečné! V jednu chvíli to je „jsi fakt moc hezká“ a v té další už létaly podprsenky vzduchem, takže musela být extra opatrná, to dá rozum! – Mao Fang

„Vypadáte nově! Teda jako vy jste určitě noví, tváříte se jako hrníčky na plotě!“ – Ophelia M. Kingsley

„Finne, ty podšálku jeden kulišáckej!“ – Ophelia M. Kingsley

„Jsem normálně nachmelená jak sklenička!” – Ophelia M. Kingsley

„Aksel je zase tajemnej jak papiňák...“ – Ophelia M. Kingsley

To pak stálo všechno umění za prohořelou pánvičku, totiž! – Ophelia M. Kingsley

A umí kotrmelce. To… je… zajímavá kvalita, kterou by někdo zmiňoval v tomto jistém smyslu, do kterého Séverin automaticky překládal od chvíle, kdy se ho zeptala, jestli ji chce. 
Že mu stále říkala strejdo, vůbec nepomáhalo. Jen ho to čím dál víc mátlo. Všechno.
– Séverin D. Charpentier

Jistě, nějací zkušenější Černobohovi potomci, jasně, ale vypadá to snad, že si bude moct Tatiana zajít do second handu nebo na bio čerňátkovou farmu 
a nějakého si tam vybrat a vyzpovídat? – Tatiana Müller

Popravdě se jí ulevilo, když 
se jim k oknu nesletělo hejno Alkonostů, ani jim na dveře nezaklepal domovojský regiment a za branou nezačalo démonické povstání. To by totiž asi vyzvala Černoboha na souboj v mariáši, ve kterém umí skvěle podvádět, aby ho donutila vzít si ten proklatý dárek zpět a ideálně si ho strčit někam, kam slunce nesvítí, což je už jen z principu temného boha velice jednoduchou záležitostí. – Tatiana Müller

Zkoumavě přivřela oči. 
A pak zvedla jednu ruku, aby se dotkla svého temene a pak ji hezkou šikmou čarou vedla až tam nahoru
k Dorimu. „To snad ne! Vyrostl jsi,“ prohlásila skoro 
až nevěřícně, ale s takovým výrazem, který jasně naznačoval, že to není ani trochu špatná věc. A ano, byl to ultimátní mamča move. – Theresa Morisson

(S flaškou vína v sobě, Camiho mikinou přes hlavu, vláčen Tessou na pokoj.)
„Morano, už sis pro mě došla?“ „No jasně, už jsem
za rohem.“ „To mě uklidnilo!“ – Theresa Morisson a Séverin D. Charpentier

(Popis ošetřovny)
Také se tu objevila maličká tabulka, pověšená hned u dveří do ošetřovny, s držátkem na fix. Na oné tabulce je psáno: „den/dnů bez Doriana na ošetřovně“, přičemž Anička poctivě toto číslo přepisuje každičký den.

Jinkxy

Mělo to jen jeden háček, takový malý, nepatrný. Alfie neuměl znakovat ani žbla. A i kdyby náhodou uměl vyznakovat žbla, bylo
by to stoprocentně německý žbla, nikoliv egyptský žbla. – Alfie W. Fuchs

Alfie se zase vrátil do reality, od smrti rovnýma nohama po hlavě do kondomů u Tessy. – Alfie W. Fuchs

Teď by hrozně rád kouzelnou klisničku pohladil, ale naštěstí zůstal dostatečně svoucný na to, aby se o to nepokoušel,
ne bez vyzvání. Ničitelka dlaní měla totiž určitě i silné ďuby, a mohla by z ní rázem být i zlodějka prstů! – Alfie W. Fuchs

„No… Co… Co s ním chceš dělat?” zeptal se a trochu si povzdychl. „Koukni na něj… Určitě ví, co ho čeká. Žádná rychlá smrt, ví, že bude nejspíš roztrhanej za živa…To vůbec není hezký…” zavrtěl hlavou a podíval se do prázdné nenamalované a netečné tváře jejich vybraného panáka. (Ach ta umělecká představivost, že jo.) – Emerson F. Annesley

Emerson si prostě sundal čepici a pak ji nasadil panákovi na hlavu. Naaranžoval ji, aby držela tak, jak má. Zadíval se na své dílo
a pokývl. „Myslím, že se jmenuje Jean-Paul, a nejsem si jistý, jestli zvládnu Jeana-Paula rozsápat…” – Emerson F. Annesley

„Tak. Jean-Paul…” pokývl spokojeně. „Nemůžeme ho zabít, Eune. Má doma pět malých slaměných dětí! Musí je živit! Celý den peče bagety v malé vesničce v Akvitánii podle receptu svého dědečka… Co bude s jeho dětmi? A jeho bagetami?!”  – Emerson F. Annesley

„Ale to je skvělý! Jenom si to představ… Takový malý mravenčí dům, kde je dole malá mravenčí dílna, kde pracují mravenci umělci
a zdobí nejrůznější černobožská udělátka, aby měla tu správnou uměleckou hodnotu, a aby mu všichni záviděli, jak
to má propracovaný!” uculil se nad tím. „Jen by mě zajímalo, jak je asi cvičí… A nebo… Jestli je prostě někde nachází a tak. Myslíš,
že má nějaké talentovky nebo tak? Které musejí složit, aby se vůbec mohli nastěhovat k ostatním mravencům umělcům?”
– Emerson F. Annesley

„Ano, tak nějak! Když zrovna neskáčeme z útesu, luštíme… sprostý nápisy od Vikingů…” zašeptal souhlasně, a tak trošičku se při tom uculil. „Divil by ses, kolik z nich bylo až nepřiměřeně fascinovaných tím, že mniši v klášteře na sobě měli šaty! Vážně hodně je to mátlo, protože to neznali, a tenkrát existovali hlavně mužské kláštery… Spousta Vikingů z toho byla dost zklamaná a naštvaná!” zašeptal,
„i když jsme se Sebastianem objevili jeden nápis, který jasně naznačoval, že jeho autor byl nálezem mladých kluků v šatech dost potěšený!” – Emerson F. Annesley


No vážně. To tu píšťalku nemohl nějak pěkně zabalit a nechat jim ji na okně, jako jiní, normální, rodiče? (Ahoj Morano!) Ne. On ji jen tak mrsknul pod postel, jako kdyby snad přemýšlel, které místo v jejich pokoji bude jedno z těch hůř dosažitelných. Ještě ji mohl fláknout na lištu nad oknem, to by bylo taky bezva! – Emerson F. Annesley

Andrej vytáhl skutečný meč z pochvy. Dorian si všiml meče. Dorian se lekl. Dorian vyskočil tak vysoko a daleko, jak to na tom cvičišti snad ještě nikdy nikdo neviděl. Dopadl na Kennetha. Oba spadli. A tyč… Tyč letěla vzduchem. Párkrát se otočila a, protože to měla
ve smlouvě s Ďáblem (ahoj Apo!), škodolibě si to zamířila přímo na Jesseho hlavu. – Jesse S. Meijer

Přejela po tom, co bylo zatím odkryté, opatrně prsty. Chtěla zjistit, jestli je kůže narušená, jestli jsou to jizvy jako po skarifikaci či cejchu, nebo je to spíš jako tetování, přímo v kůži… Samozřejmě nepředpokládala, že by měla lesní striga rebelské období a natruc proti Lešijově autoritě se nechala potetovat od Baby Jagy v chaloupce, že ano. – Lanthé D. Galycin

Nu, proč ne, někdo objímá stromy, někdo soby… – Mia A. Flores

S vrčící bestií za sebou. A spěchající bes- dívkou před sebou. Výborně! – Mia A. Flores

Nevěřícného alkonostího GASP v pozadí si nevšímejte. – Mia A. Flores

Její bratři už by sice tuhle předanou moudrost neměli jak ocenit, poněvadž byli mrtví podobně jako Séverinův milostný život, ale
to neznamená, že to neoceňovala Mia. – Mia A. Flores

Ooo ano, tady ho měli. V celé své samolibé kráse. Mia si prohlížela, jak se k nim nese, a ani na vteřinku nepochybovala o tom, že na sebe před odchodem z pokoje laškovně mrkl do zrcadla. Jak se jmenoval ten týpek v Harrym Potterovi? Zlatoslav Lockhart? Jo jo. Úplnej flashback. – Mia A. Flores

Západka povolila, ani ji nemusela příliš dlouho překecávat. Žádné drahoty nedělala. Kéž by to měl Severýn s ženskýma tak jednoduchý jako se svým oknem, což? – Mia A. Flores

„Pojďme, hm?” broukla k ní ještě. Aby pokračovaly. Jejím směrem. Hezky napravo. Rozhodně napravo. Nikdo nechce mrtvý srnky,
no tak, žádná Bambiho maminka! – Mia A. Flores

V Jídelně mohla Leen spadnout tak maximálně z lavičky, a ta není moc vysoko. I když je fakt, že si pamatovala, že Leen je schopná vysadit se i na stůl. Kdo ví, co přijde dál? Lustr? Snad ne. – Mia A. Flores

„Vy máte tornádo, to chápu! Ale co má být tohle?!” odfrkla si jako správný načuřený chrlič, a zadívala se na angery kočičku ve své ruce. „Vidíš?!” znovu ji obrátila na zrzavou dívku. „Ona souhlasí!” pokývala hlavou rozhodně a vážně, protože… Angery kočička byla taky načuřená, a určitě, rozhodně, to bylo proto, že taky nechápala, proč by Černoboh měl být angery kočička, jo jo jo. – Mia A. Flores

„NOAH!” vyjekla naprosto zaskočeně a zadívala se na Liáčka s očima navrch hlavy. „Tys to říkala už tam na dvoře, ale mně to vůbec nedocvaklo, až teď!” vydechla nevěřícně nad tím, jak je blbá! To teda nebylo až tak k neuvěření, věděla o sobě, že není nejostřejší pastelka v penále, ale vážně! Až takhle?! – Nikki Ville Rasmussen Ortega

Andrejka! Jejich Andrejka! Ta… Ta bledá fufatá hodňoučká nevinná Andrejka! Dimova sestřička Andrejka! A on za ní chodil nějaký Sévrník?! – Nikki Ville Rasmussen Ortega

A upřímně, Nikki by zpívala moc ráda, ale v první chvíli na to prostě neměla vůbec čas ani kapacitu, protože upřímně… Vůbec netušila, kam koukat! Aksel s Lanthé na parketu byli tak strašně sladcí, že na to nešlo nekoukat, ovšem na druhé straně… Na druhé straně tady na stoličce seděl vysoký snědý chlapec s náušnicí v uchu a kytarou na klíně, který právě hrál Can't Help Falling In Love od Elvise, a ona byla jenom obyčejná slabá nadšená, decentně medovinou připitá Nikki, která právě absolutně netušila, kterým směrem má aaaawwwwovat dřív. – Nikki Ville Rasmussen Ortega

Zamrkala na ten strojek, než si zakryla pusu, aby nezačala jásat nahlas, protože teď se to absolutně nehodilo, ne když jejich alatyrká hotter verze Elvise hrála na kytaru, a do toho měli Lanthé s Akselem ten úžasný romantický ploužáček, že ano.
– Nikki Ville Rasmussen Ortega

Nebyl to zrovna „tiše jako myška” postup, na to byla moc, no, nachmelená sklenička. V tuhle chvíli spíš tak jako… Nachmelená a do toho šestkrát destilovaná sklenička! – Nikki Ville Rasmussen Ortega

Nejspíš by ji nevzbudila ani atomová válka pod oknem. Ne ne, ta pravá, která ji nakonec skutečně probudila, se odehrávala v její hlavě! Jeden výbuch za druhým. Za každé nadšené napití se likéru během flašky jeden atomový hřib za očima, jo jo jo.
– Nikki Ville Rasmussen Ortega

O přípravě Mokošina dne: „S nabručeným Španělem v kuchyni!“

Maeko

Lešíjíčku, můj strážníčku, pusť mě prosím do lesíčku! Lešíjíčku, můj strážníčku, nedívej na mě svou nožičku. Já jsem moc křehké stvoření. A když mě nezašlápneš, budu ti nosit i krmení! Třeba kuřata nebo vajíčka! Rozdělím se s tebou, fakt! – Alicia Lindgren

„Jak ho mám oslovovat? Zkoušela jsem Pana Domovoje, ale moc se na to netvářil. I když...On se mračí pořád.“ Na moment zastavila
a zamyšleně nakrčila obočí, jak se pokoušela vzpomenout si na přesný výraz domácího démona. „Měla bych použít jiné oslovení? Třeba Sir nebo Don? Nebo mu mám raději tykat?“ – Alicia Lindgren


„Možná je načase začít nějaké věci plánovat. Pokud tu hodláme zůstat, tak mi musíš slíbit, že ti na svatbě půjdu za svědka. A taky,
že budu kmotřička tvých případných čtvrtbohýsků!“ – Alicia Lindgren


Ahoj, jsem dítě Děvany. Rádo tě poznávám. Dej mi stehýnko a budu tě milovat. – Alicia Lindgren

(Na Sévu) „Nerada ti to říkám, ale vypadáš ztrhaně, Strejdo. Myslím, že to ty by sis měl sednout.” Aby svoje slova ještě umocnila, pokývala hlavou jak to dříve dělali velicí mudrcové, protože se zrzečka v tu chvíli opravdu cítila moudře! 
– Alicia Lindgren

Takže si nakonec mohla promluvit se Sévou a alespoň dostala možnost prokázat se jako nadějná budoucí vojačka. Nebo taky ne, protože jí chyběla snad veškerá disciplína a typický klid. Ale doufala, že je tov pohodě. Mělo by to být v pohodě, nemáme být nějací nabušení goriláčci, no ne? – Alicia Lindgren

Snažíc se přesvědčit Sévu, že je vhodný materiál na vojáka: „A mám spoustu kvalit! Umím i kotrmelce! Chceš vidět kotrmelec, strejdo?” – Alicia Lindgren

„Máme nějaké speciální oblečky? Tedy, máte? Nebo rituály? Musím splnit test mužnosti? Jsem připravená!“ 
– Alicia Lindgren

Děkuju ti, že sis udělat čas mě vyslechnout. Ale já teď musím vyslechnout své chuťové buňky! – Alicia Lindgren
 

Nechť ti je veliké kuře nakloněno, Strejdo! A ty máš vždy plný žaludek. Ono se asi blbě mužíčkuje, když máš hlad, viď? 
– Alicia Lindgren

Byla natěšená jako blecha, protože v její hlavě hodina obsahovala i věštění z koule a nasávání aury a takovéty ostatní ezoterické věcičky! V tom Alicia taky nebyla úplně přeborník. Ale kdo ví, možná že se z ní stane mistr věštec! Pokud něco takového Alatyr vůbec má. Spíše ne, ale ona by určitě mohla být prvním! – Alicia Lindgren

Ale když Julian začal popisovat svou třídu, povinnostmi a šátkem počínaje, zrzečka jednoduše vypla. Ona už do třídy přece patřila!
A taky že svůj červený šátek nosila s největší hrdostí! Nemohlo být tedy divu, že chtěla zůstat oddaná mužným goriláčským věcem!
– Alicia Lindgren


O pokousání alkonosta: „Cítila jsem se v ohrožení. Použila jsem svou čelist. Můj chrup se setkal z jeho tělem. Potom udělal zvuk.“
– Carolina Lía Cortez

Ale co ty víš, možná pláštík ukazuje jak úžasné jsou tvoje schopnosti! Třeba jako Superman. Až na to, že je to Stríbaman. A ty by jsi mohla být Tamčawoman, jen ti pořídit pláštík! Myslím, že by ti to s pláštíkem slušelo. Ale Radegastovi bych teda pláštík krást nechtěla, brr.” Ještě by jí mohl hodit sud na hlavu nebo tak. A Charlotte byla křehoučká, takže by útok takového dobře mířeného sudu nejspíše
ve zdraví nezvládla. – Charlotte Morinn

Opravdu silně pochybovala, že by se tu její tatík jen tak z ničeho nic vyloupl a prozradil jí všechny taje dospívání či tak něco. A ano, teď myslela Stríbu, ne sugardaddyho. – Charlotte Morinn

„A taky můj táta podle všeho rád kraje pláštíky. Kdybych se nebála, že na mě pošle nějakou bouři, řekla bych o něm, že je to pěkný chuligán!” – Charlotte Morinn

Midnight

„Go ropa an diabhal thú! Já se fakt snažil být milý, ale nebudeš mě unášet, ty oškubanej vrabčáku.“ Zaklel částečně v irštině, ale Alkonost se jen nezaujatě obrátil a odletěl. – Falco Calaway

Naomi

Takže když se nad tím tak zamyslela, rozhodla se mu nedat šanci odmítat její přátelství, nebo aspoň ne jenom kvůli tomu,
že si ho s ní někdo spojil. Když už, musí mu dát přece svůj vlastní důvod! – Lovie M. Allerick

Nordic

Překvapeně zamrkal. A pak znovu. Ale jo, nezdálo se mu to. Ten prapodivný pták tam pořád seděl – pořád ho upřeně pozoroval – a ano, pořád měl mimo běžných ptačích znaků i lidskou hlavu a prsa (fuj na třetí… asi…?). – Eune Gatlin

„Sicín damnaithe, že já z tebe udělám pečínku,“ zavrčela směrem k odlétajícímu alkanostovi, který raději klidil pole než se dál zahazovat s ní, a ukázala mu krátké obscénní gesto. – Kathleen A. Doyle

Věděla, že ji Mia za tohle zabije? Jistě. Stálo jí to za to? No rozhodně! – Kathleen A. Doyle

Dobře, pokud se mu ta zelenovlasá powerbanka na nožičkách zamlouvala už po svém výrazném příchodu, teď dostala další body k plusu. – Nathaniel Walliser

Nic a nikdo vás pravděpodobně nemohlo připravit na to, že se vám do pokoje vplíží dvě škodolibé potvory a začnou vám na čele stavět šikmou věž z koláčků. A následně vás zasedne kocour! – Tamara Orlova

Jenomže na rozdíl od zachránců ve filmech, co jim u chytání hlavní hrdinky naskáčou po celém těle svalíky a po úspěšné misi
se na ni ještě laškovně zazubí, Tamča se svou silou na tom zase tak slavně nebyla... – Tamara Orlova

Vločka

Byl by prohřešek proti vlastnímu charakteru, kdyby prostě rychle nezaběhla pro fixu a nenakreslila Séverinovi správně upravený knírek, aby z něj udělala spícího gentlemana. – Ruslana Nazarenko
bottom of page