top of page

Tento web byl vytvořen v editoru webových stránek od

. Vytvořte si svůj vlastní ještě dnes.Začít

Leto 2022

Dynaheira

Ne nadarmo jeho největší síla spočívala v naprosté improvizaci, vždyť si zvládnul i zápis do čtenářského deníku z 15 minut audio knížky, která se přiblížila tak k 2. kapitole a dostat za to C. C za totální blábol, to si nechá napsat na náhrobek. "Kecal, až obkecal Pýchu a předsudek." – Warriya Thompson

Emmky

Přestože měl určitě dobrý důvod, proč si udělal takovou zásobu, mozek mu najednou úplně přestal fungovat. Slova neslovovala. Mozek nemozkoval. Těžká život! – Ábel Aikio

Byl přeci přítel jednoho z nejstarších umělců tady, pokud nepočítáme Liu a Miki. Takže byl takový… umělecký senior! – Ábel Aikio

Byl plně připraven na to rozdávat náramky přátelství takovou rychlostí, jakou Perun plodí děti, co ho ze srdce nesnáší. – Ábel Aikio

Usoudila, že nemůže být nebezpečný, když se tu mohl volně pohybovat (haha, vůbec nekoukáme třeba na Lanthé nebo tak) a dokonce pro něj bylo vyhrazeno volné místo, ale… přeci jen. – Bijou T. Petite

Nedokázal Ezimu narovinu říct, že je zmatený ze svojí sexuality, protože cítí jedno, ale celý život ho učili druhé, ani mu nedokázal říct, že to trvá už několik měsíců od momentu, co se možná tak trochu zamiloval do kluka, který brzy na to umřel a pak vstal z mrtvých jak Ježíš a pak prostě zmizel, aniž by mu dal nějak víc vědět... – Camilo B. Gómez

Vypadalo to, že moc dlouho při vědomí ale nezůstane, pokud si bude neustále čučet na ruku. Nameen to chápal, ne že ne, ale teď vážně potřeboval, aby přestal nápadně, nebezpečně blednout. Dokázal toho sice unést spoustu, ale rozhodně nebyl Pepek námořník. A i kdyby byl, plechovku špenátu rozhodně po kapsách nenosil. Možná by měl začít. – Nameen Laghari

Jestli ne, tak si Vikinga prostě odtáhne, pták nepták. To by bylo, aby mu pták diktoval, kdy se může bavit se svým nejlepším přítelem!
– Nikola Jovanovic

Víte, co je fakt pech? Když se někoho snažíte varovat před tím, že na něj možná bude v blízké době spáchán atentát, a on si lítá doslova po lesích a možná i po všech čjortech. Tedy… Nikola by (možná z vlastní zkušenosti) lítání po čjortech zrovna dvakrát nedoporučoval a nepochyboval o tom, že ani Tessa se tomu momentálně neoddávala, ale co kdyby se přeci jen vozila po nějakých démonech?
– Nikola Jovanovic

Jasně, její táta mohl být kokot – to byla vlastně myšlenka, které by přizvukovala nemalá část Alatyru – ale jestli se dostala až sem, byl něco mnohem víc. Božský kokot. – Qi Fang

hvjezdička

Jehož obsah byste rozhodně měli číst v sedě a po kouskách než ve stoje a na jeden nádech? Takový dopis by měl dle zákona dojít společně s uklidňovacími prášky a panákem, to aby oběť mohla nějakým způsobem strávit smršť informací a navazujících otázek bez poruchy psychologického zdraví. – Atticus Allain

To, že Atticus neumí lhát, byl dobře známý fakt; ano, dokázal okolo faktů tančit jako zkušená balerína a mlžit jako pozdní podzim, ale jakmile konfrontován přímou otázkou, ze které není kam cesty zpět, ani doleva, ani doprava, můžete na Atticusovi poznat pohled podobný králíku v reflektoru. – Atticus Allain

Jinkxy

I tentokrát byly jeho zoufalé otázky okatě (a prsatě) ignorovány. – Gabriel Adri

V alkonostím hnízdě už nebyl celé věky. Což znělo, jako kdyby tam kdysivává chodíval každé ráno krmit prsatý holuby skývami od chleba, v době, kdy všechno bylo ještě v pořádku, mládež neměla internety, a ten chleba byl poctivě vydělanej. Což tak jako nebylo, no.
– Jesse S. Meijer

A protože Mia byla líná přecházet přes celý dům, vzala to zkratkou. Oknem na střechu, přes střechu ke svému oblíbenému povolnému oknu. Na které následně silně zaklepala. A muselo jí uznat, že měla tolik slušnosti, aby do toho pokoje nevlezla rovnou a nepolila
ho studenou vodou nebo tak něco! Protože mohla. Ta západka na tom okně byla fakt tak chatrná, že připomínala Sévovu vůli, když
v lese vidět pár Samodiv! – Mia Flores

No dobře. Fajn. Kdyby mohla, tak by si v klidu sedla někam na kraj, na zem, a spokojeně jen sledovala, jak Azi cvičí s kopím. Klidně celé hodiny. Nebo dny. Jakkoliv dlouho by to šlo! A dobře, možná, možnáá, ji při tom napadlo, jak by to vypadalo, kdyby si u toho sundal košili. Možná. Na chviličku. Ale od toho tu nebyla. A popravdě byla ráda, že momentálně v dosahu byla jen ona sama s vesniným darem ukazovat, po čem lidi zrovna touží, protože kdyby se k ní teď přiblížil nikdo jiný s touhle schopností, tak… To by bylo… To by měla rozhodně problém. A musela by utéct. A přestěhovat se do Nepálu, aby tam začala nový život jako horská koza.
– Nikki Ville Rasmussen Ortega

V jídelně si vzala čajdu a usadila se, aby mohla poslouchat Tessu. A málem se v tom čaji utopila. Kostroma? Zatopení tábora? Kupalo?
U Velesova vousu, jednou, JEDNOU nešla na slavnost, a hned tohle?! – Nikki Ville Rasmussen Ortega

A vůbec, Cami si udělal kamaráda? Skutečného kamaráda? A dokonce takhle zlatého a milého? Jak se mu to povedlo? Praštil se do hlavy a ta na chvilku začala komunikovat jako normální vstřícná lidská bytost? – Nikki Ville Rasmussen Ortega

Nic není hrozivějšího než latino resting bitch face a letící papuče od abuely. – Nikki Ville Rasmussen Ortega

Zápěstí měl zafixované, a hlavně, už se na něj mohl dívat, aniž by automaticky zbledl o pár znatelných odstínů bílé, od „domácky obýváková bílá”, přes „Ledové království”, po „naprosto mrtvě mrtvá bílá”. Rána byla zahojená, uzavřená, netekla z ní krev, a hlavně, nic z ní netrčelo. Žádná… Žádná kost, která by měla být hezky uvnitř, stejně jako její kostní sestra, napojovat se na zápěstní kloub
a kůstky, a nezírat zvědavě na venkovní svět. Ten nebyl pro kosti ani pro orgány, zkrátka pro žádné životně důležité věci, kterým bylo nejlépe uvnitř těla. – Railey Jackaby

Kuba

„Navíc jestli tu jsou lidi, co mě ochrání, tak to už se nebojím vůbec. To budeš i ty, chránit tohle místo? To bych se asi ani učit bojovat nemusela, nemyslíš?“ zkusila ještě s miloučkým úsměvem zapůsobit na Valiho mužnou stránku, byla-li v něm nějaká.
– Jasenka Varushkina

Kvítek

V půlce prvního kolečka už to chtěl vzdát, ale pak si řekl, že už přežil ztrátu ruky, takže ho menší kocovina nezabije. Místo toho on zabije ji. – Klaus B. Graf

Maeko

Lešíjíčku, můj démoníčku, ty veliký strážníčku. Pusť mé kostičky dovnitř lesa a uslyšíš, jak mé srdce plesá! – Alicia Lindgren

Možná celou tu dobu, co Alicia podplácela špionážní lišky kuřaty z jídelny, Francouz musel bojovat s hordou naštvaných Samodiv. Třeba kvůli alimentům. – Alicia Lindgren

Chceš tančit, pít, topit Moranu nebo obohatíme les o novou kolekci bot? – Alicia Lindgren

Srolovat svou magii třeba do balonků a pak ji hodit po nepříteli s pokřikem Volím si tebe? Jo, tomu by zrzečka šanci i dala!
– Alicia Lindgren

Chjo, já ho kousnu do kotníčku! Než bude vlkodlak, že jo. Teda, on často mluvil o tom, že je nefér to, jak se nemůžeme měnit úplně, ale bohové! Taky jsem jako malá chtěla být astronaut a nevloupala jsem se kvůli tomu na vesmírnou stanici. – Alicia Lindgren

Stejně jako ostatní, i ona pečlivě běhala a protahovala své končetiny. Samozřejmě věnovala pozornost i jiným částem svého těla, ale své ruce a nohy prioritizovala. Měli bojovat. A fakt se jí nechtělo věřit, že by bylo vhodný držet třeba takové kopí v pupíku. – Angie

A pokaždé, když jen na pár minut zamhouřila oči, rozeznělo se jí v hlavě rádio Ghostpuls. Akorát, že místo staré české klasiky i nové trendy muziky, dostala maximálně ďábelský návštěvníky. – Angie

Člověk nikdy nemohl být dostatečně opatrný a polobůh, jehož tělem kolovala krev, kterou démoni vnímali skoro jako Capri-sun, už vůbec ne. – Angie

,,A tohle neříkej Fredimu, ale jsem vážně rád, že budeš můj první…” Ačkoliv svého brášku zbožňoval nade vše, nemohl se dozvědět o jeho spokojeném pocitu nad tou skutečností. Ezi mohl jen hádat, kolik zlých pohledů by si jen za těch pár vět zasloužil. ,,...šátkař. První šátkař.” Po kratší odmlce na svého kamaráda nevinně zamrkal. Takové Mrk mrk! S těmi nejlepšími úmysly! – Ezechiel Hedegaard

Red

Aether vyslala rychlou modlitbu k Lešijovi. Něco jako: Pane lesa, ty náš drahý zelený rytíři, dej ať nás tu nesežerou upíři.
A potom už se zase plně věnovala konverzaci. (Což zní trochu jako z historického románu. Sakra. ) – Aether Crescent

Možná se to dalo vysvětlit tím, že Nov měl rád vodu a Vic... mu voněl jako kaluž? – Aether Crescent

Začala s protahováním krku a krční páteře, při kterém se ozvala dvě tichoučká křupnutí. Léa ale nebyla stará. Byla jenom křupavá. A spousta dalších táborníků určitě taky. – Eléonora Sitar

River se štípl do zápěstí, ale viděl dobře. Respektive, viděl trochu rozmazaně, protože neměl brýle, ale ta prsatá ptačí paní byla rozhodně skutečná. Nebo slečna. River netušil, jestli je zadaná. A nebyl zrovna nejlepší čas na to, aby se jí zeptal. – Christian R. Lynch

bottom of page