Svět polobohů se nesoustřeďuje pouze na tábor Alatyr – to by bylo poněkud nepraktické. Existuje několik dalších táborů různě
po světě, vesnice a města veskrze obydlená polobohy, polobožská centra a další uskupení, jejichž součástí se mohou táborníci později stát, pokud by si přáli Alatyr po vysloužilých pěti letech opustit a myšlenka návratu k obyčejnému životu by je zrovna nevábila.
Další tábory
Není jich mnoho, existují však ze stejného důvodu jako Alatyr – – aby našli, ochránili a seznámili se svým původem další mladičké polobohy a pomohli jim naučit pracovat se svým potenciálem. Ne každý funguje jako Alatyr: některé tábory
se specializují pouze na výcvik polobohů od daných božských rodičů, jiné věnují speciální péči Poupatům a další dbají na to, aby své volání vyslechli i Odkvetlí. Náš tábor byl v tomto směru vždy poněkud otevřený, neboť vždy nabízel útočiště každému.
Mezi tábory funguje domluva, a tak je možné přesouvat táborníky mezi nimi, pokud by se došlo k závěru,
že se o ně a jejich schopnosti lépe postarají jinde. Znamená
to ovšem také vzájemnou spolupráci, občasně i soutěživost,
a tak není vyloučené možné setkání s vedením nebo dokonce táborníky z jiných koutů polobožského světa.
Alatyr si je nejblíže s islandským táborem Kolovrat, který
se většinu svého fungování staral výhradně o potomky bohů
s ničivou silou, v poslední době se však více otevírá novým možnostem. Další velké tábory nalezneme v Angole, Brazílii, Aljašce a nejmladší z nich také v Austrálii. Existují nicméně
i menší nebo méně známé tábory, rozeseté různě po světě
s nejrůznějším vedením a zaměřením.
Pro vytvoření tábora je nutno splnit jisté podmínky, pročež
je nové uskupení evidováno a do jeho složky jsou zaznamenávány nejrůznější informace. Veškeré takové papírování má na starosti hlavní vedoucí tábora, v našem případě Car, kterému s těmito záležitostmi pomáhá i Kronikář, než jsou všechny dokumenty odeslány dál po byrokratickém žebříčku.
Polobožská centra
Mnohem častěji se ve spojitosti s těmito uskupeními setkáte
s pojmem „útočiště“. Existují téměř v každé zemi světa a jejich povinností je dohlížet na polobohy na daném území: najít je, chránit je před případnými hrozbami, informovat o nich některý z táborů a případně jim také doručují dopisy či pokyny k přesunu na bezpečnější místo. Je tedy možné, že se některý
z budoucích táborníků s polobohem už někdy setkal, aniž
by o tom věděl.
Pracovníci útočišť nepracují pouze ze stínů, taktéž se mohou inkognito pohybovat mezi lidmi, mít obyčejnou i neobyčejnou práci, aby měli co největší přehled o zdejších lidech
a případném polobohovi. Jiní pracují v terénu a starají
se o odstranění možných hrozeb apod.
Útočiště, která úzce spolupracují s některým z táborů, posílají na dané místo nejen budoucí táborníky, ale také některé zásoby – hygienické potřeby, léčiva, zdravotnické potřeby, oblečení, mnohdy se starají i o to, aby se táborníkům dostalo do tábora jejich osobního majetku, je-li to možné.
Mezi útočišti také funguje jistá hierarchie, přičemž nejvyšší má své sídlo v Praze, kde se řeší i veškeré záležitosti ohledně zakládání a vedení táborů včetně jejich evidence, mimoto
se zde odehrávají ale i důležitá setkání o nastalé situaci
v polobožském světě.
Další uskupení
Jak již bylo řečeno, existují i různá další uskupení, v nichž se polobohové sdružují poté, co opustí tábor. Jsou jimi různé vesnice
a městečka, která sice nejsou skrz naskrz obydlená polobohy, ale z větší části ano, a tak se podle toho společnými silami zařizují.
Podobně jako v táborech, i zde může platit, sic poněkud neoficiálně, rozdělení do tříd, a i kdyby ne, pokaždé v těchto místech naleznete někoho, kdo se specializuje na léčitelství, duchovní stránku věci, bojování, démonologii apod. Tato uskupení jsou taktéž vždy chráněna magicky, aby se snížilo riziko démonické návštěvy.
Seznam polobožských táborů
-
Kolovrat (Island)
-
Sněženka (Slovinsko)
-
Duchobor (Kanada)
-
Květomluva
O podtržených táborech psaných kurzívou si můžete přečíst více po kliknutí.