Další NPC

Sedm Simeonů

Sedm Simeonů je elitní jednotka bojovníků vycvičených v Kolovratu. Patří mezi nejlepší z nejlepších a jejich reputace je ve světě polobohů předchází – přestože její členové se čas od času mění, vždy se jedná o perfektně vycvičené jedince, schopné zvládnout

i ty nejnebezpečnější mise. Většinou.

Simeoni se vzájemně vnímají jako bratři – nyní dokonce i s jednou sestrou. Jejich jednotka je rodina, stejně tak jako shluk pracovních kolegů, mezi nimiž se jejich pozice rozlišuje velice jednoduše a to číslováním. První Simeon, Druhý Simeon, Třetí Simeon… Obvykle

se řadí od nejstaršího po nejmladšího člena, alternativně podle odsloužených let v jednotce, to je ale asi tak jediné, co toto číslování skutečně řeší. Přestože v současnosti je velitelem jednotky První Simeon, Sifiso Jacobs, není to pravidlem, a její členi si mohou sami zvolit mezi sebou, kdo bude velet, nezávisle na Radě Kolovratu.

Pro vstup do Sedmi Simeonů je potřeba podstoupit výcvik do elitních jednotek, ale ani tak není zaručeno, že se polobůh stane jedním

z nich. Jejich číslo je koneckonců omezené sedmičkou, a když už se místo uvolní, není jednoduché dostat se k nim. Výběrové řízení

je velice přísné a uchazeči podstupují nejeden úkol, při němž musí prokázat své fyzické a magické schopnosti, intelekt a pevný charakter. Na výběru, kdo místo dostane, se musí shodnout zbývající členové jednotky jednohlasně a to bez výjimky. Po světě se jich tak může pohybovat třeba jen šest, dokud nenajdou adekvátního kandidáta na volné místo.

Život v jednotce je poté téměř neustále podmíněn tréninkem nebo výpravami a nejrůznějšími misemi. Simeoni se v průběhu své služby

v jednotce stávají nejen mistry boje a to s několika různými zbraněmi, ač každý si postupně najde to svoje, čím je jeho styl specifický, každý z nich je pak školen ve stopařských disciplínách, jsou učeni démonologii a léčitelství. Mimoto se pak někteří z nich také věnují studiu symbolů, aby mohli využívat nejrůznější typy magie než ty, které vlastní sami – využívají jich hlavně při již zmíněném léčitelství, ale také při boji, plížení a špionáži.

Cicco Dragonetti

Mikkel Eck

Maruyama Kana

Nameen Laghari

Ciccio Dragonetti

Čtvrtý Simeon

Ciccio Dragonetti, Stribohův syn, je Čtvrtým Simeonem.

Je identickým dvojčetem Tina Dragonettiho, Pátého Simeona,

s nímž má hluboké bratrské pouto. Společně jsou hlavními stopaři své elitní jednotky, jejich bojový výcvik je však, stejně jako ostatní Simeony, připravil na nejrůznější nástrahy boje, přičemž každý bratr má svůj typický styl boje, jímž se vzájemně doplňují. Pochází z Itálie a po tomto světě se pohybují již dvacet osm let, po letech odloučení konečně bok po boku toho druhého. Jsou ten typ dvojčat, který přísahá na jejich šestý smysl, který v jejich případě zahrnuje vnímání pocitů toho druhého, vycítění jejich fyzické bolesti či nebezpečí a někdy se může zdát, že si čtou myšlenky. Některé věci se dají jednoduše vysvětlit tím,

že se vzájemně znají jak vlastní boty, jiné zase vysvětlují očarované talismany, které mají neustále u sebe – jednoduché přívěsky na krk. Tyto talismany v sobě nesou magii Life-Bound, tudíž jim imitují magické pouto vyvolávané touto schopností.

Ciccio je starším z dvojčat, leč jen o půl hodiny. Je to právě on, který je z dvojice ten extrovertnější, ten hlučnější, ten, kterého

je všude plno. Ne, že by snad Tina zanechával někde v prachu,

to vůbec, ale rozhodně si nespletete jeho nezaměnitelný entusiasmus a nadšení snad pro vše, co se na tomto světě najde. Přestože viděl spoustu utrpení, posbíral nemálo životních zkušeností a na rukou má krev nejednoho démona, stále se občas může jevit jako naivní dítě, které vše teprve poznává s očima navrch hlavy. Jeho radost ze života však nemůžeme zaměňovat

s absencí vážnosti či zodpovědnosti – ví, kdy sranda končí a dle toho také jedná.

Život dvojčat byl ze začátku idylický. Prvních několik let prožili v jedné italské vesničce se svou matkou, než podlehla nemoci a chlapci byli přesunuti do sirotčince. Osud jim však nepřál a zatímco Ciccio byl později adoptován, Tino nikoli, a tak začalo jejich dlouhé období odloučení, než se opět setkali v Kolovratu. Cicciovy schopnosti se probudily již v patnácti – od momentu, co se dozvěděl, že je polobůh, doufal, že se shledá se svým bratrem, to čekání se mu zdálo ale nekonečné. Tino se do tábora dostal až o dva roky později v jejich sedmnácti letech a od té doby byli bratři opět zcela nerozluční.

Trénovali spolu boj i magii a starší z bratrů si nemohl nevšimnout, jak rychlé byly Tinovy pokroky – co se on sám učil poslední dva roky, Tino zvládl během měsíců. Vidět, jak snadné pro jeho bratra bylo jej dohnat, v něm vyvolalo jisté pocity nedostatečnosti, které se však postupem let naučil víceméně zahnat a místo toho začal oslavovat rychlost, s jakou se Tino učil.

Společně se v osmnácti zapsali na výcvik pro budoucí členy elitních jednotek. Vstupními zkouškami prolétli téměř doslova jako vítr a pokračovali stejným tempem i nadále. Jejich bratrská rivalita stejně jako nekonečná podpora z nich dostávala to nejlepší, a tak se velice brzy propracovali dopředu a zachytili pohledy nejrůznějších elitních jednotek, které si je chtěly uzmout pro sebe.

Jakmile Ciccio zvládl ve svých dvaceti letech zkoušku vysloužilosti, málem se o něj poprali – on se však bez svého bratra, kterému ještě dva roky tréninku zbývaly, odmítal přidat k jakékoli z nich. Nakonec však do hry vstoupili Simeonové, kteří se dvojice ujali více než rádi, jakmile oba mladíci prokázali u vstupních zkoušek, že jsou vhodnými kandidáty. Od té doby již uběhlo osm let, v jejich průběhu se rodina Stribohových synů rozrostla

o několik bratrů a jednu sestru, a i když si jsou se všemi velice blízcí, nikdy mezi nimi nemohlo vzniknout takové pouto jako mezi dvojčaty, které bylo o to prohloubeno v moment, co se jim do rukou dostaly očarované talismany.

Magický potenciál:

Aerokinesis – 2

Illusions – 0

Levitation – 4

Swiftness –4

Mikkel Eck

Druhý Simeon

Mikkel možná vypadá jako rozený vůdce, ve skutečnosti si ale docela užívá jistou volnost pozice Druhého Simeona, z níž sice nemálo vypomáhá Sifisovi, nenese však na bedrech veškerou tíhu velení jejich jednotky. Osmatřicetiletý syn Peruna původem

ze Švédska je společně se Sifisem nejstarším členem Sedmi Simeonů a jejich hlavním stratégem. Zatímco Sifiso vybírá jejich mise, výpravy a řeší organizační záležitosti, Mikkel má na starost přípravu bojových tréninků a plánuje veškeré bojové operace, které plánovat lze.

Mikkel je podobně jako Sifiso mužem několika tváří, ani zdaleka však tolika jako jeho nejbližší přítel. Precizně odděluje svou osobní stránku od té pracovní. Zatímco ve volném čase je Mikkel hýří smíchem, dobrou náladou, vtipem a flirtem, snad se vším,

co se hýbe, jakmile je čas na trénink nebo misi, všechny srandičky jdou stranou a odhalují zodpovědného, pečlivého a odvážného bojovníka, který kalkuluje zcela přesně každý krok vlastní

i zbylých členů jeho jednotky. Společně se Sifisem vytváří záložní plány i pro záložní plány – najednou má člověk pocit,

že neexistuje nic, na co by Mikkel nebyl připravený. I mimo přípravy na výpravy se jedná o praktického muže, který nedělá nic, co by mu nebylo k užitku. Jen si ten „užitek“ vykládá dost volně, nad čímž trochu ohrnují nos mladší členi Simeonů jako Kana a Tabrid a kromě nich i Nameen – k jakému užitku je totiž člověku zábava?!

Mikkelovy schopnosti se probudily v jeho šestnácti letech a záhy nato skončil v Kolovratu, kde začal se svým výcvikem a tréninkem. Když se po necelém roce do tábora dostal i Sifiso, vzal si ho pod svá křídla a velice rychle se mu vnutil do přízně. Později se ukázalo, že spolu dvojice dokázala perfektně spolupracovat, což je oba podpořilo v jejich rozhodnutí stát po svých bocích i po zvládnutí zkoušky vysloužilosti ve věku jednadvaceti let, pročež spolu začali sloužit v jedné z nižších elitních jednotek a to po dobu pěti let. Za tu dobu se Mikkel zdokonalil v ovládání svých schopností i v umění boje, stal se z něj mistr nejrůznějších zbraní na dálku i na blízko a spoustu se toho naučil v oblasti strategie.

Jakmile se v Sedmi Simeonech uvolnila dvě místa, byl to právě Mikkelův nápad, aby se pokusili oba vstoupit. Bohaté zkušenosti z života v elitní jednotce jim zajistily místa mezi Simeony, kde od té doby slouží až dodnes

a to již dvanáct let. I Mikkela nemálo tížila úmrtí jejich bývalých bratrů, zvládl se však s jejich smrtí vyrovnat mnohem lépe než Sifiso – patří to k riziku povolání, obzvláště u nich, u nejlepších z nejlepších, kteří jsou vysíláni na ty nejnebezpečnější mise. Proto výlet do Alatyru Mikkel ale nemálo uvítal: přestože ví, že se v okolí může skrývat nebezpečí, nějaké to hlídkování je pro něj jako vítaná dovolená.

Magický potenciál:

Battlecry – 4

Leader's Voice – 2

Overseer – 0

Stormkinesis –4

Maruyama Kana

Sedmý Simeon

Maruyama Kana je skutečným unikátem i mezi Sedmi Simeony – zaprvé se mezi ně zařadila již ve věku osmnácti let, čímž

se zapsala do táborové kroniky Kolovratu jako vůbec nejmladší Simeon za posledních sto let. A zadruhé? Je vůbec první polobohyně, která si proklestila cestu do této elitní jednotky tradičně vyhrazené pouze pro muže. V současnosti dvacetiletá Kana dělá svému titulu čest – Simarglova dcera původem z Japonska dokázala skloubit tradiční preciznost své kultury

se svým ohnivým temperamentem a vypracovala se na vojandu skutečně hodnou své pozice mezi Simeony, pro svou rychlost, přesnost a vynalézavost, které využívá v boji.

Kana je přísná na sebe i na ostatní, mnohdy i na starší, než je ona sama. Uznává málokterou autoritu a ráda se za jednu z nich považuje – a není jediná. Lidé jí často uhýbají z cesty a vyhýbají se očnímu kontaktu, jako by je mohla spálit jediným pohledem na popel a pakliže něco poručí, jen blázen by ji neposlechl. Očekává tvrdou práci, píli, bezmezné úsilí se zlepšit a výsledky této snahy, samozřejmě. Tato očekávání má nejen od sebe, tudíž ji málokdy uvidíte někde prostě lelkovat, ale také od ostatních

– a když nachytá vás, jak se flákáte, pravděpodobně se vás pokusí vyprovokovat k nějaké akci, která by na konci měla být nějakou velikou lekcí při cestě za sebezdokonalením. Dokáže být arogantní a egoistická, dle jejího „skromného“ názoru na to však má právo: v tom, co dělá, je (opět skromný názor) nejlepší, tudíž si může dovolit vykazovat takové charakterové rysy.

Kana se dostala do Kolovratu ve svých patnácti letech jen několik hodin poté, co se jí jako zázrakem podařilo skolit upíra, po tomto souboji jí však zůstaly nehezké jizvy na těle (konkrétně pak na hrudi) i na duši. Tato zkušenost se jí stala odrazovým můstkem pro život v Kolovratu, od kterého se odráží stále a stále, s každým neúspěchem i vítězstvím.

Její ambice byly zjevné od začátku – v moment, kdy se dozvěděla o Sedmi Simeonech, věděla, že jednoho dne bude patřit mezi ně, a tak nezahálela ani na vteřinu. Od toho momentu na sobě tvrdě pracovala, aby byla schopna perfektně ovládat své schopnosti co nejdříve a ovládat je v boji tak hbitě a efektivně, jak to bylo jen možné. Nebýt dočasné ztráty jedné ze svých schopností, Firebird, která ji uvrhla do několik měsíců trvajících etap depresí

a agresivních výbuchů, nejspíše by se stala Simeonem ještě o něco dříve. V tomto období se však naučila bojovat takovým způsobem, aby se nemusela na svou přemisťovací schopnost zcela spoléhat.

Jak již bylo řečeno, do této elitní jednotky se přidala v osmnácti letech, což vyvolalo nemalé pozdvižení. Byla moc mladá – ještě za sebou neměla ani zkoušku vysloužilosti, tak co dělala mezi nejlepšími z nejlepších? Ještě k tomu žena, mezi Sedmi Simeony, kteří byli vždy mužskou jednotkou? Kolovaly různé pomluvy a fámy o tom, proč

ji Simeoni přijali mezi sebe, odpověď na otázku ohledně jejího přijetí je však velice prostá: bojovala s Prvním Simeonem a i když prohrála, vůdce jednotky v ní viděl nepopiratelný potenciál. Odpor k jejímu přijetí se objevil

i uvnitř jednotky, ovšem bylo potřeba najít náhradu za nedávno padlého Sedmého Simeona a oni neměli nikoho lepšího. Pod vedením Prvního Simeona se v rámci speciálních tréninků za pouhé dva roky zlepšila natolik,

že proti ní může dnes stát jen málokdo v rovném souboji.

Její osobnost je… tvrdý oříšek vzhledem ke spoustě věcí, které jí pomáhaly ji rozvíjet a tvořit. Trvalo, než

se se Simeony zvládla bavit otevřeně a oficiálně se stala „sestrou mezi bratry“, ale nakonec se tato sebranka stala její rodinou a jedinými lidmi, kterým je ochotna nastavit svou jemnější, citlivější tvář a ukázat jim své slabosti. Znají její manýry a nuance tak dobře jako vlastní boty. A i když je Kana více než jen schopná poradit si sama s těmi, kteří by se dotkli jejích citů, vězte, že nechcete být v hledáčku šesti rozhořčených Simeonů, protože někdo ublížil jejich sestře.

Magický potenciál:

Firebird – 5

Firetalker – 0

Ignikinesis – 4

Shapeshifting – 1

Nameen Laghari

Třetí Simeon

Nameen je Černobohův syn pocházející z Indie. Jako Třetí Simeon sloužící ve své pozici již deset let (z celkových třiceti čtyř) patří mezi zkušené členy jednotky – může od ní však působit poněkud odtrženě, jakkoli se ostatní Simeoni snaží zapojit jej

do jejich takřka rodinného kroužku. Je tomu z jednoho podstatného důvodu: Nameen byl před několika lety obětí posednutí Morou, a tak se od té doby snaží udržet v naprosté kontrole, aby se podobná situace neopakovala. Kromě Simeonů

a některých táborníků z Kolovratu (jako například Nikoly) o jeho stavu nikdo nic neví – a on dělá vše, co může, aby to tak i zůstalo.

Povahově patří Nameen mezi typické Černobohovy potomky. Společnosti se vyhýbá, pakliže z ní nemůže získat něco podstatného jako informace nebo důležité konexe. Je to muž mála slov, jeho komunikace většinou zahrnuje cokoli jen ne slova, a tak člověk musí většinou luštit shluk mručení, bručení, sotva znatelných změn ve výrazu a němých gest – zdá se však, že tuto disciplínu perfektně ovládá většina Simeonů. Kana a Tabrid

se ještě mají co učit, ale i oni již nalezli způsob, jak porozumět Třetímu Simeonovi. V jeho osobnosti byste těžko nalezli cokoli jako smysl pro humor, stejně tak mu nic moc neříká uvolněnost nebo relaxace – Nameen je neustále v pohybu tělem nebo myslí, v níž žije možná o trochu víc, než by bylo zdrávo. Co o něm málokdo ví, i co se týče Simeonů, je však to, že je nemálo básnicky nadaný a dokonce své sbírky vydává v rodné Indii pod pseudonymem. Všichni ví jen to, že se vždy po nějakém čase

na pár dní vytratí, a všichni se naučili se ho nedotazovat.

Všichni se mohou jen domnívat, že Nameenovo dětství nebylo zrovna veselé, protože takové téma je pro něj zcela tabu. V moment, co v patnácti letech vstoupil do Kolovratu, jako by udělal za svým bývalým životem tlustou čáru. Tedy… docela. Běsy minulosti ho strašily neustále a brzy vyšlo najevo, jak moc náchylný k útokům Mory byl, natolik, že se noc co noc probouzel s křikem nebo v zajetí spánkové paralýzy. Přestože se snažili odlehčit pomocí ochranných kouzel, talismanů a amuletů, v jeho sedmnácti letech se stalo to, čeho se všichni obávali – Mora posedla jeho tělo a rozpoutala v klidné noci rázem chaos. Posednutí se podařilo zvrátit, škoda však již byla učiněna.

Co se někomu zdálo jako čiré bláznovství, jinému zase jako dobrý nápad – při tomto incidentu si jistý člen kolovratské Rady nemohl nevšimnout potenciálu Nameenova těla i magie. Ujal se chlapcova výcviku i s jeho speciálními potřebami a nejspíše je jediným člověkem, který zná pravdu za Nameenovými nočními můrami, s nimiž ho učil pracovat, aby snížil riziko posednutí Morou. Pečlivě kontroloval jeho výcvik, který z bezpečnostních důvodů neprobíhal ve skupině, a zaručil se za něj, že prošel vším, čím prošel jakýkoli jiný táborník v rámci elitního tréninku.

Ve dvaceti složil zkoušku vysloužilosti a bylo načase, aby se rozhodl o své budoucnosti. Věděl, že normální život nikdy žít nebude – a popravdě ani nechtěl. Jeho vztah k elitním jednotkám byl však poněkud chladný a jejich vůči němu koneckonců také, a tak se pro Nameena našlo jiné využití. Stal se elitním stopařem a špionem na vlastní pěst ve službách Kolovratu – čtyři roky vyhledával nejrůznější hrozby a podněty k vypravení mise, putoval

po stopách ztracených artefaktů a obstarával rozličné pochůzky. Co se tedy odehrálo za změnu v tomto vlku samotáři, že se rozhodl přidat k Simeonům? Těžko říct. Možná chtěl jen nějakou společnost. Každopádně prošel vstupním řízením a nikdo neměl pochyb o tom, že by se Simeonům hodil někdo jako Nameen. A jemu se zase skutečně hodí jejich společnost, přestože je i nadále vysílán v rámci jejich misí na samostatné úkoly.

Magický potenciál:

Battlecry – 2

Deathbringer – 4

Demon Familiar – 0

Shadows – 4

Sifiso Jacobs

První Simeon

Sifiso Jacobs je jedním z těch lidí, kteří vypadají mladší, než

ve skutečnosti jsou. Nejspíše v tom má prsty jeho polobožský původ, který by na něj neprozradil jeho třicet osm let a ani den navíc. Stejně tak by nejspíše spousta lidí nevěřila tomu,

že pochází z jižní Afriky, protože ani omylem nepřipomíná zažitý obrázek Afričana – opak je však pravdou. Obecně vzato, tento syn Mokoše vypadá a nevypadá jako spoustu věcí, a tak není zrovna neobvyklé vidět ho, jak vyvrací nejrůznější mylné dojmy ohledně své osoby. Například se lidé často diví nad faktem,

že vůbec patří mezi Sedm Simeonů, natož že je jejich vůdcem

na pozici Prvního Simeona – většina by tipovala Nameena, možná Mikkela! A Sifiso? Ten už si tak nějak zvykl a bere tyto úsudky s humorem. Často přitom předstírá a nechává jednoho

či druhého zmíněného Simeona, aby na chvíli hrál jeho úlohu. Jsou to takové jeho malé dovolené, jak rád říká.

Stejně tak jako je mužem mnoha dojmů, je Sifiso také mužem mnoha tváří. Ne snad proto, že by se přetvařoval, i když

to samozřejmě také dokáže, jeho osobnost má však spoustu vrstev od přísného trenéra, přes podporujícího bratra a starostlivého ošetřovatele, po nelítostného bojovníka. Promítají se v něm všechny jeho dosavadní životní zkušenosti, z nichž se naučil, kdy je třeba pracovat se soucitem a kdy zase naopak tvrdě udeřit. Mnoha lidem, kteří jej znají pouze krátce, mohou tyto jeho „tváře“ trochu nahánět hrůzu, obzvláště promění-li je z vteřiny na vteřinu, aniž by na to byl člověk připraven. V jeho případě

se však není čeho bát: Sifiso je v jádru dobrý člověk, rozumný

a odvážný – a hlavně odhodlaný bojovat za správnou věc.

Vyrůstal ve světě, kde se cítil odcizený od svých vlastních lidí. Často terčem žertíků a ponížení, kterého si dost užil doma, podařilo se mu zesílit své nitro vůči nejrůznějším posměškům. Přestože v táboře, kam se dostal

ve svých šestnácti letech, našel větší pochopení, stále bojoval s pocitem vykořeněnosti, jako by úplně nezapadal ani sem. Jakmile zjistili, do jakých schopností spadá Sifisův potenciál nejvíce, usoudili, že by nebyli schopni jej vytrénovat tak, jak by potřeboval, a tak byl přesunut do Kolovratu, kde měl svůj trénink dokončil. I zde si připadal zprvu odcizeně, postupem času si však našel přátele, s některými z nich se dokonce později přidal do různých elitních jednotek, než se stal členem Sedmi Simeonů.

Po zvládnutí zkoušky vysloužilosti a elitního tréninku ve věku jednadvaceti let se přidal k jedné z nižších elitních jednotek a piloval své dovednosti v rámci jejích tréninků, misí a výprav dalších pět let. Sloužil zde společně s Mikkelem a za roky strávené kooperací a bojem po boku se z nich stali takřka bratři. Bezmezně si důvěřují a dali by jeden za druhého ruku do ohně.

Společně poté vstoupili do elitní jednotky Sedmi Simeonů, kde od té doby odsloužili dvanáct let. Za tu dobu

je však potkalo mnoho příkoří – postupně přišli o původních pět členů, což nesl těžce obzvláště Sifiso, který mezi nimi konečně našel pocit domova. Během let se však musel vyrovnávat s nejednou ztrátou, žalem, zoufalstvím

a strachem z toho, že nejenže by mohl ztratit svůj nalezený domov, ale také z toho, že jej zklame: ostatními Simeony byl totiž zvolen za vůdce ještě předtím, než se „propracoval“ na pozici Prvního Simeona. A přestože může občas působit i vůči vlastní jednotce poněkud odměřeně, hluboce mu na nich záleží, tedy to poslední,

co by chtěl, bylo pošlapat jejich očekávání.

Magický potenciál:

Divination – 4

Chlorokinesis – 3

Life-Bound – 0

Weawing – 3

Tabrid Kruus

Šestý Simeon

Tabrid Kruus možná na první pohled ani nevypadá, že se řadí mezi Sedm Simeonů. Opak je však pravdou a Moranin syn

je právě Šestým Simeonem z kolovratské elitní jednotky bojovníků. Ve svém věku dvacet čtyři let odsloužil v této pozici tři roky a podobně jako ostatní Simeoni, i on se v průběhu svého výcviku do této pozice stal jedním z nejlepších ovládání své magie a jejím využívání při boji, což je koneckonců důvod, proč se mezi ně i dostal. Svou pozici bere velice vážně, a víc než cokoli jiného si cení povinnosti a dobře vykonané práce.

Nejspíše tedy není žádné překvapení, že Tabrid patří mezi perfekcionisty. Nikdy ho neuvidíte odejít od nedokončeného

a už vůbec ne od špatně dokončeného úkolu. Bere tak i svou pozici mezi Simeony – jeho řemeslo není zrovna jeho vášní, kterým se oddává pouze málokdy, ale je to to nejvyšší poslání, které si mohl zadat a dennodenně plnit, a tak je nanejvýš poctivý nejen při tréninku, ale i při dokončování misí a výprav. Jeho bratři i sestra mu často přezdívají „hrobař“, protože jakmile jsou hotovi se svým úkolem, osobně se ujímá toho, aby po nich uklidil. Vždy má po ruce nějaké symboly, s jejichž pomocí dokáže spálit těla, a popel poté zakope. Modlí se i za padlé démony, které v rámci svých misí musí skolit, a jejich bezpečný přechod

do podsvětí, protože pevně vyznává myšlenku, že spousta démonů musí zemřít dvakrát – poprvé při proměně v monstrum a podruhé pod jejich rukama, a on nechce znectít jejich někdejší lidství, jakkoli otřesné muselo být, když se z nich po smrti staly nestvůry. Je to muž mála slov a věčného, hlubokého zamyšlení,

se smyslem pro detail a jasně vyhraněnými morálními zásadami.

Tabrid byl do Kolovratu zařazen ve svých patnácti letech. Podobně jako ostatní polobohové, i on byl vyhledáván démony, podařilo se jej však přemístit do tábora dříve, než přišel k úhoně. Netrvalo to však dlouho, než chlapec přičichl k nebezpečnému životu polobohů a přestože se jevil jako mírnější typ, kterého vytrénují běžným kolovratským způsobem, k jejich překvapení se po dvou letech jeho jméno objevilo v seznamu zájemců o elitní výcvik.

Někteří měli pochyby o jeho schopnostech fyzických i psychických, jakmile však Tabrid prolétl všemi vstupními zkouškami těla a mysli, nikdo mu nemohl upřít právoplatně získané místo, a tak ve svých sedmnácti letech začal s profesionálním tréninkem a pěstoval v sobě naději, že jednoho dne bude vybrán do jedné z elitních jednotek. Jeho tréninky byly tvrdé, ovšem Tabrid se nenechal zlomit a ve volných chvílích odpočinku pěstoval i svou duchovní stránku v chudé kolovratské svatyni. Kdyby skončil v jakémkoli jiném táboře, nejspíše by se z něj nikdy nestal voják, nýbrž duška – jeho duchovnost je mezi Simeony v současné době pověstná.

Na své přijetí do jedné z elitních jednotek si musel počkat ještě rok poté, co prolétl zkouškou vysloužilosti. Tento čas strávil na nejrůznějších výpravách a misích, a stihl si tak udělat jméno přinejmenším v Kolovratu. Přestože

se vždy vracel jako voják s největšími zásluhami na úspěchu jejich akce, všechny pochvaly a komplimenty přijímal s mlčenlivostí, která některé vede k myšlence, že je přehnaně skromný, jiné k šílenství.

Těsně po jeho dvacátých prvních narozeninách se však konalo výběrové řízení do Sedmi Simeonů. Jeden z jejich členů při nedávné misi zemřel a oni potřebovali doplnit stavy – a tak, po splnění všech potřebných zkoušek

a po nesporném vítězství v duelech, byl přijat, tehdy na pozici Sedméno Simeona. Od té doby se však za pouhý rok jejich situace opakovala a po smrti jednoho ze svých bratrů se posunul na jejich pomyslném žebříčku

na pozici Šestého Simeona a mohl jen sledovat, jak jeho původní místo zaplnila Kana. Přestože je sám rezervovaného charakteru, byl prvním, který se dokázal jejich nové sestře dostat pod kůži, nejspíše hlavně proto, že byl teprve před rokem v úplně stejné situaci, a tak mezi sebou tato dvojice vnímala jakýsi pocit sounáležitosti,

i když to ani jeden nedával (a stále nedává) zrovna dvakrát najevo, minimálně ne okatým způsobem. Tabrid chová však každého ze Simeonů ve velké úctě a ke každému z nich chová jisté sympatie, které prokazuje stejně nenápadným způsobem jako Kaně.

Magický potenciál:

Deathbringer – 2

Frostbite – 4

Necromancy – 1

Shapeshifting – 3

Tino Dragonetti

Pátý Simeon

Tino Dragonetti, Stribohův syn, je Pátým Simeonem.

Je identickým dvojčetem Ciccia Dragonettiho, Čtvrtého Simeona, s nímž má hluboké bratrské pouto. Společně jsou hlavními stopaři své elitní jednotky, jejich bojový výcvik je však, stejně jako ostatní Simeony, připravil na nejrůznější nástrahy boje, přičemž každý bratr má svůj typický styl boje, jímž se vzájemně doplňují. Pochází z Itálie a po tomto světě se pohybují již dvacet osm let, po letech odloučení konečně bok po boku toho druhého. Jsou ten typ dvojčat, který přísahá na jejich šestý smysl, který v jejich případě zahrnuje vnímání pocitů toho druhého, vycítění jejich fyzické bolesti či nebezpečí a někdy se může zdát, že si čtou myšlenky. Některé věci se dají jednoduše vysvětlit tím,

Tino, mladší z dvojčat, není vyloženě introvertní, je však tím klidnějším. Víceméně. Přestože Ciccio ví, kdy je čas nechat vtípků, občas potřebuje maličko usměrnit v jiných oblastech

– starší z bratrů si to sice nerad přiznává, dokáže ale občas mít trochu horkou hlavu a od toho tu je Tino, aby ho zadržel, než udělá nějakou blbost. Sám je jinak také podobně veselá kopa jako Ciccio, řadí se ale spíš mezi ambiverty, a tak vyhledává kromě chvil ve společnosti i chvíle klidu a míru o samotě. Je zádumčivý a učenlivý, spousta věcí mu jde od ruky velice rychle, což je také důvod, proč byl schopen se svým bratrem držet krok, jakmile

se dostal do Kolovratu. Je také poměrně „street smart“ a dokáže

si poradit s nejrůznějšími stresovými situacemi s naprostým klidem – a v případě, že v ní figurují i další lidé, i s nemalou dávkou empatie.

Život dvojčat byl ze začátku idylický. Prvních několik let prožili v jedné italské vesničce se svou matkou, než podlehla nemoci a chlapci byli přesunuti do sirotčince. Osud jim však nepřál a zatímco Ciccio byl později adoptován, Tino nikoli, a tak začalo jejich dlouhé období odloučení, než se opět setkali v Kolovratu. Tinovy schopnosti se projevily až v sedmnácti letech, kdy jeho Aerokinesis způsobila ne zrovna malý rozruch. Pravděpodobně by však skončil v úplně jiném táboře, nebýt v útočišti polobůh z Kolovratu, který v chlapci poznal nezaměnitelnou podobu s jedním z jejich táborníků.

A tak se bratři shledali a byli opět zcela nerozluční – Ciccio seznámil Tina s táborem a s jeho fungováním, trénovali spolu boj a magii, a Tino cítil, že musí se svým bratrem držet krok, aby pokud možno k žádnému dalšímu rozdělení nedošlo.

Tino nechtěl nijak zdržovat svého bratra, jakmile ten zvládl zkoušku vysloužilosti, Ciccio byl však neoblomný. Nakonec však do hry vstoupili Simeonové, kteří se dvojice ujali více než rádi, jakmile oba mladíci prokázali

u vstupních zkoušek, že jsou vhodnými kandidáty – a tak byly Tinovy stanoveny individuální podmínky

a zkoušku vysloužilosti splnil jen několik měsíců po Cicciovi a společně se stali Čtvrtým a Pátým Simeonem

a slouží své jednotce již osm let.

Magický potenciál:

Aerokinesis – 5

Illusions – 1

Levitation – 0

Swiftness – 4

Sifiso Jacobs

Tabrid Kruus

Tino Dragonetti

Grayson Durow

Revizor

Co by se dalo o Graysonovi říct? Zcela popravdě, není toho mnoho, jedná se totiž o velice soukromou osobu. Co je na první pohled zřejmě jasné díky jeho vzhledu, nebo přinejmenším pravděpodobné, je jeho božský původ – jeho matkou je bohyně Mjesac. Co už tak očividné není, je odpověď na otázku jeho věku. Působí mladě a málokdy mu člověk tipne víc jak třicet, zdání však může klamat. Kolik mu ale skutečně je, to ví snad pouze
v Pražském útočišti, kde ho zaměstnávají.

Grayson již několik let, snad desítek dokonce, zastává pozici revizora – a to v těch nejvyšších kruzích. Jeho služby spadají přímo pod Pražské útočiště, a tak je povoláván pouze v těch nejdůležitějších případech a ani v nejmenším se neřadí mezi menší revizory, co dělají rutinní prohlídky táborů. Jeho rajonem jsou pikantnější témata než vyváženost stravy a uklizené prostory, revizor Durow prohlíží svým kritickým okem jakékoli nedokonalosti, které by se mohly tábory pokusit skrýt před Představenými. Zajímá se o bezúhonnost vedení, čmuchá po nejrůznějších tajemstvích a hledá veškerou špínu, kterou může najít.

V polobožském světě má už tedy jistou pověst. Kamkoli revizor Durow vkročí, odtud odejde se stohem složek,
o jejichž obsahu se mohou členové Rady pouze dohadovat. A to alespoň do momentu, než si pro některého
z nich nedojde někdo z vyšších sfér, aby s nimi probral jisté… nemilé záležitosti.

Pozornosti by také neměl ujít jeho nezvykle vypadající mazlíček: po boku mu vždy najdete podivuhodně vypadající kočku s ladným tělem a štíhlýma nohama, vzhledem a velikostí připomínající mainskou mývalí kočku, nejedná se však o toto plemeno. Její srst je sněhově bílá s šedým žíháním. Kromě toho si na ní můžete povšimnout jistých obranářských pudů ohledně jejího pána a nepopiratelné inteligence. A její jméno? Podobně jako spoustu jiných věcí, ani to revizor Durow neprozrazuje...

Magický potenciál:

Lightkinesis – 0

Night's Veil – 2

Sleep Tight – 4

Storyteller – 4

Milo/Miley

Kramář/ka

Občas Miley, jindy Milo, ale vždycky bez příjmení – neexistuje snad nikdo, kdo by věděl, nebo byl ochoten říct, jaké pohlaví
u této podivné osůbky figurovalo dřív a zcela upřímně, nikomu do toho taky nic není. Takovou odpověď používá kramář/ka
na různé otázky týkající se jejich osoby – ať už se jedná o věk, národnost nebo životní cestu a jejich osobní historii. Vlastně jediné, co je ohledně jejich osoby jisté, je božský rodič. Tím
je totiž Lada, která je obdarovala obzvláště silnou vlohou v Metamorfingu, a tak se dokáže Miley měnit v Mila a naopak, kdy se jim zachce, s naprostou dokonalostí. Obě jejich podoby mají již natolik vžité, že byste jen málokdy pohledali jakoukoli chybku od jejich typického vzezření.

Jsou rozhodně unikátem mezi polobohy, natož mezi potomky bohyně Lady. Zatímco Metamorfing je schopností, kterou využívají ke svému dobrému pocitu, nesmíme opomenout také jejich Leader’s Voice, který nachází praktické využití v jejich branži. Díky magii sugesce a nepochybně také díky jejich osobitému šarmu a charisma
si kramář/ka zajišťuje vzkvétající obchod. Pokud je ohledně nich jistého cokoli dalšího kromě božského rodiče, tak to, že se vás vždy pokusí přimět nakoupit víc, než potřebujete nebo chcete a pokud nevyjde to, postrčí vás k tomu, abyste se upsali k alespoň jedné zakázce nebo dvěma. A když už si myslíte, že na vás používá svou magii, rázem zjistíte, že to bylo jen jejich kouzlo osobnosti a Leader’s Voice vás udeří přímo do čumáku.

Jejich osobnost by se dala popsat jako veselá a velice šarmantní. Jakmile rozloží stan svého kramářství, který
se zdá zevnitř mnohem větší než zvenčí, ocitnete se v exotickém království hedvábných látek, drahých koberců
a hromady polštářků, na které se můžete usadit, zatímco vám připraví čaj a přednesou zboží, které by vás mohlo zajímat. Vždy jim záleželo na osobním přístupu ke svým zákazníkům a aby od nich lidé odcházeli spokojení,
i kdyby jim namarkovali dvojnásobek čistě jen proto, kolik dalších věcí jim nenápadně podsunuli. I jejich osobnost má však stinné stránky, o kterých se nemluví – ostatně, s nimi se mluví jen o obchodě a výhodných dohodách.

Magický potenciál:

Calming Touch – 2

Infatuate – 0

Leader's Voice – 3

Metamorfing – 5

Miley/Milo