Jak jsem přišel o ruku a pekl dort (3. Předzima 2021)

Všechno to začalo, když jsem přijel do Alatyru. Myslel jsem si, že to bude jen návštěva Alfieho a všechno bude super. Jak jsem se mýlil. Zjistil jsem, že jsem taky polobůh a k tomu syn Bělboha, což je super bůh, ale asi ne úplně můj největší oblíbenec. I když je to táta, takže je jasný, že ho mám rád, i když jsem ho ještě nikdy neviděl. Jak jsem psal, myslel jsem si, že to bude jen návštěva, ale najednou mi bylo řečeno, že tady budu muset strávit minimálně 5 let, což je hooodně dlouho (alespoň tu jsem s Alfiem). Já jsem si myslel, že to tady bude celkem poklidný. Jasně, budou nás učit zabíjet příšery a s nimi budeme bojovat. To se tady asi děje, i když já jsme to ještě nezažil. Místo toho tábor chtěli zničit nějací polobozi… z nějakého důvodu. Ta bitva byla strašná. Nikdy jsem s nikým takto nebojoval. Bojovalo se v zimě, kterou dokázal vytvořit vůdce polobohů, proti kterým jsme bojovali. Celkem mě překvapovalo, jak mi to jde. Zvrat ale přišel, kdy se na mě vrhla nějaká příšera s psí hlavou. Chtěla mi skočit po krku, ale já jsem tam dal ruku, kterou mi utrhla od těla. Ani si nedokážete představit, jak moc to bolelo a kolik teklo krve. Také to bylo poprvé, kdy se aktivovaly moje schopnosti nebo si myslím, že byly ony. Objevily se přede mnou moje dvě kopie a jedna z nich dokázala tu příšeru zabít.* Nejhorší na tom bylo, že jsem nedokázal pomoci Alfiemu, který byl také zraněný. Abi, Jesse a Alfie mě dokázali dostat z bojiště a Abi s Aničkou mi přidělali ruku zpět. (Doufám, že mamka poslala i dárky pro ně, protože si to zaslouží). V ruce mám stále divný pocit, ale dá se to nějak s tím přežít. To se ale stalo pár dní zpět. Včera měl narozky Azi (Alfieho bráška), tak jsme to slavili a bylo to super. Dneska má zase narozeniny Alfie. Můj Alfie je o rok starší!!! Rozhodl jsem se, že mu upeču dort. Musel jsem vstát brzo, ale snad to bude stát za to. Pečeme ho v rodině na každou oslavu, takže musí být i na této.* Psal jsem své i jeho rodině, jestli budou psát. Trochu mám strach, co pošle moje máma. Přijde mi, že se stala skalním fanouškem našeho vztahu. Doufám, že můj dárek se stihl vyrobit. Jsem na něj neuvěřitelně pyšný. Mamka psala, že dohlídne na dědu, aby jej vyrobil, tak snad to vyjde. Alkonosti by už tady mohla být, abych ty dárky mohl někam schovat… * Měl bych si svoje schopnosti co nejdříve vyzkoušet, abych viděl, co vlastně dokážu. * Tady Klaus, který už dodělal dort: Ten dort nevypadá tak dobře jako od mamky, ale měl by chutnat stejně dobře.