Alfie Wolfgang Fuchs
Základní informace:
Božský rodič
Jarilo
Datum narození
3. Předzima 2005
Třída
Písař
Postavení
Táborník
Vzhled:
Alfie svojí výškou nijak zázračně nevyniká, měří takových průměrných 174 centimetrů, i když stále ještě pevně věří tomu, že se mu podaří trochu vyrůst. Vždyť přeci Jonas měří celých 192, tak proč by měl zrovna on zůstat takhle mrňavý, že?! No. Nechme ho při tom, ještě neví, co za zlou sudičku má, že ano, ehm.
Postavou je tedy sice drobnější, ale je štíhlý a pružný, celkem atletický, protože je to energický mladík,
co chvilku neposedí.
Rysy v obličeji má jemněji řezané, plné, hezky vykrojené rty, úzký drobnější nos, a výrazné, čokoládově hnědé oči lemované dlouhými řasami, ve kterých se mu neustále blýská energií, které má skutečně na rozdávání.
Jeho přírodní barva vlasů je tmavě hnědá, ale odbarvuje si je na blond, nechal si je dokonce trochu narůst, takže mu moc hezky lemují obličej a spadají mu skoro až na ramena.
Obléká se občas trochu extravagantně a divoce, ale drtivou většinu z toho, co nosí, si přešil a upravil sám.
To je totiž něco, co ho skutečně baví. Šít se naučil od mamky, a už experimentuje i s tím, že si některé věci sám navrhuje a učí se je šít celé. Někdy to nevypadá úplně slavně, ale to mu nevadí! Snaha se počítá!
Rodina:
Maminka: Ema Fuchs
Otec, nevlastní: Wolfgang Fuchs
Strýc: Oskar Bosco
Bratranec: Jonas Bosco
Sestřenice: Katharina "Katty" Bosco
Teta: Rosa Neumann
Sestřenice: Anne, Margareta, Irma a Elois Neumann
Teta: Elsa Rieger
Sestřenice: Lotte a Nora Rieger
Bratranci: Nikolas a Benjamin Rieger
Alfie pochází z velice široce rozvětvené rodiny, jeho maminka, Ema, je ze čtyř sourozenců, takže má Alfie jednoho strýčka, Oskara, a hned dvě tety! Rosu a Elsu. A k tomu 10 bratranců a sestřenic! Což mu po celý život tak nějak kompenzovalo fakt, že sám žádného sourozence nemá, protože jeho maminka se po smrti svého manžela už znovu neprovdala, ani si nikoho nenašla. Zůstala sama s Alfiem. Alfie svého otce nikdy nepoznal, protože… Emin manžel jeho biologickým otcem nebyl. To… Tak nějak věděli všichni. Včetně chlapce. Ale jeho maminka o jeho pravém otci mluvit nechtěla. A on se po čase přestal ptát, věděl, že ji tím jen rozesmutní,
a to bylo něco, co nechtěl.
Ale nikdy se nestalo, že by snad byli příliš opuštění nebo osamělí, protože celá jejich rodina bydlela nahňácaná v jednom jediném regionu, a to tak, že jedna z tet, Rosa, maminčina nejstarší sestra, bydlela se svými čtyřmi dcerami jen naproti v domě přes ulici! Takže si to dovedete živě představit. Všechna čtyři děvčata jsou navíc starší než Alfie, a z jeho narození byla patřičně nadšená. A tak chůďa strávil většinu svého dětství jako jejich trpělivá panenka. Braly ho ven, když byl miminko, tak se dokonce hádaly o to, kdo ho bude smět vozit
v kočárku, a když povyrostl, tak ho zase nadšeně oblékaly. Což nebylo těžké, Alfieho maminka i její sestra Rosa byly obě výborné švadleny, když na to přišlo! Tedy, Alfieho maminka byla profesionální švadlena, teta Rosa vlastnila květinářství, nad kterém její rodinka bydlela. Ale šít uměly obě. A tak o oblečky nikdy nebyla nouze!
Alfiemu to ovšem nevadilo. Hrál si s nimi rád. Ale když zrovna netrávil čas s nimi, byl zalezlý s maminkou
v jejím studiu, kde si hrál sám, obvykle zahrabaný v kupičce látek a odstřižků. Taky si někdy potřeboval odpočinout, že ano. Když byl starší, maminka ho naučila, jak se přišívají knoflíky, takže Alfie trávil spoustu času vyráběním nejrůznějších panďuláků z ponožek a zbytků látek, kterým přišíval knoflíky jako očička. Ale u toho neskončil, čím víc rostl, tím víc se toho od maminky učil. A začalo ho to bavit! Takže si hodně rychle zvykl
na to, že si nakupoval oblečky v sekáčích, aby si je doma sám upravoval.
Ovšem teta Rosa a její čtyři dcery - Anne, Margareta, Irma a Elois, nebyly jediná část početné rodiny, která měla na Alfieho vliv. Ten větší a důležitější, i když jak moc, to ještě ani netušil, měl jeho strýc Oskar.
Ten se spolu se svým nejstarším synem, Alfieho bratrancem Jonasem, staral o koně. Dříve, když ještě žil jejich dědeček, tam měli skutečný obří ranč, kde chovali spoustu koňů, ale po jeho smrti na to Oskar sám přestával stačit, zvlášť, dokud byl Jonas ještě malý. Ale na koně jejich rodina nikdy nezanevřela. Jen si místo ranče zařídili záchranou stanici pro koně, poníky, později i kravičky, jednoho osla a dvě lamy v důchodu.
Alfie na jejich malé záchranné farmičce brzy trávil každé prázdniny, každý víkend… A sem tam i skoro každé odpoledne. Brzy totiž vyšlo najevo, že mu to s koníky neuvěřitelně jde. „Jako kdyby jim rozuměl!”, říkal vždycky strejda Oskar. No… Kdyby jen věděl, že.
Alfie věděl. Skutečně jim rozuměl. Nechápal, jak je to možné, ale bylo to tak. Jako kdyby jim rozuměl slova, někdy i celé věty. A někdy, když měl hodně dobrý den, prostě jen seděl na seně a povídal si s nimi jako
s nějakým kamarádem. Skutečné rozhovory. Ale… Nikomu o tom neřekl. Nebyl hlupák, věděl, že by ho měli
za blázna. Nechal je při tom, že je jenom nějaký zázračný zaříkávač koní, a že to má určitě po dědovi Hugovi. No, té části s dědou docela věřil, protože se o něm proslýchalo, že s koňmi byl neuvěřitelný.
Inu, že to není pravda, to… Měl teprve zjistit…
V táboře také poznal své poloviční sourozence: Aksela Jakobssona, Tamaru Orlovu (zesnulá) a Aziziho Youssefa.
Minulost:
Prozatím v utajení...
