Lea Herrmann
Základní informace:
Božský rodič
Vesna
Datum narození
3. Předzima 2007
Třída
Žádná
Postavení
Nováček
Vzhled:
Lea je drobná dívka světlé pleti. Nejčastěji je možné ji vidět v hrubých pracovních kalhotech s kolenama od hlíny, šedým tričku a lehké blůze, ta obvykle nese známky utřených špinavých rukou, a vysokých pevných botách. Lea je drobek s výškou 140cm a váhou kolem 37kg. Vtípky na svůj vzrůst bere s humorem a občas se i přidá. Tahle malá hnědooká brunetka s odstíny blond prostě vždy působí spokojeně, ať už někomu napravuje zlomeninu jednou rukou a druhou ho konejšivě plácá po hlavě, nebo zrovna komicky cupitá a poskakuje mezi záhonky, až ji z kapsiček vypadává její zahradnické náčiní. Umí být otravně zvídavá a občas umanutá kolem něčeho zdánlivě nepodstatného, ale pro ni to je zřejmě z nějakého důvodu důležité. Větší a silnější postavy si můžou snadno všimnout její pozornosti, když se temeno poseté rovnými světlými vlasy změní v dívčí obličej s výrazem psíka, co dlouho nedostal pamlsek. To obvykle znamená, že Lea potřebuje něco zvednout, někam něco přenýst, ale nechce zbytečně otravovat s malichernostmi. Různé zkrášlování, tetování, doplňky, či ozdoby moc neprožívá. Chápe to u jiných, ale sama se těmto věcem spíše vyhýbá. Ale jestliže si to příležitost žádá, ochotně se navleče to jednoduchých šatů a užije si společenskou zábavu, jen podpatky u ní ani tehdy nečekejte, jednou kanady, navždy kanady.
Rodina:
Matka Sofia Herrmann, zdravotní sestra v ústavu paliativní péče. Příklad starostlivého avšak utrápeného rodiče, na jehož psychice se velkou mírou podepsala skutečnost, že většina jejích přátel jsou její svěřenci, kteří nemívají příliš dlouhou životnost. Její radostí je její rodina.
Otec Karl Herrmann, zahradník a správce hřbitova/parku. Milující manžel a mlčenlivý muž, který vždy ví, co má zrovna v tu chvíli říct.
Sestra Emma Herrmann, stundentka vysoké školy. Rošťák duší i srdcem. Poklidný život ji nikdy nebavil a vždy se chtěla smát. Ráda se baví s přáteli a celý její život je namířený směrem ku komedii, i její studia na vysoké škole z ní v budoucnu jistě udělají známého baviče.
Minulost:
S rodiči bydlela na okraji Berlína v malém domku bezi ústavem paliativní péče a hřbitovem se zahradou. V ústavu pracovala její máma a na hřbitově její táta. Už od mala jevila zájem o zpěvné ptactvo a stromy v zahradě. A táta ji tam rád brával s sebou a učil ji vše o zahradničení a péči o rostlinstvo, co jen mohl. Ve škole ji jednoho dne pozval, jeden kluk k sobě domů, že jí ukáže ptáka. Když jí došlo, že týpek asi není ornitolog, přešel ji i zájem o ptactvo opeřené.
Časem projevila zájem o práci svojí mámy a tak se začala občas ukazovat i v ústavu. Trávila s místními čas, poslouchala jejich historky a životní příběhy. Při tom odkoukávala a zvědavě se ptala personálu na jejich práci a činnost. Tady se naučila, že zbytečně trpět je horší, než být doopravdy zraněná. A tak se její dny dělili mezi práci s tátou v parku/zahradách a na hřbitově a trávení času v personálem a rezidenty v ústavu paliativní péče. Samozřejmě na tom řádně utrpěla její školní docházka a prospěch. Taky v ústavu poprvé zažila pocit ztráty někoho, koho měla ráda a naučila se, že smrt je nedílnou součástí života. Od toho dne se téměř přestala smát, ale to neznamená, že by už nebyla šťastná, veselá, nebo by nedokázala rozzářit své okolí, už jen tím, že vejde do místnosti.
Když ji bylo 15 vyšetřovali v ústavu podezření na užití LSD jakožto tlumícího prostředku. Nemohli nic vypátrat, kromě přítomnosti malého děvčátka. Lea pochopila, že to má něco společného s ní a její touhou pomoci umírajícímu si naposledy vzpomenout a prožít ze svých vzpomínek pár nejlepších chvil svého života (omylem ho na několik dní držela v Day-Dreaming a během toho se došli rozloučit pozůstalí. Naneštěstí byl děda v minulosti celkem pařan a kromě příslušnosti k hippies se taky se svou životní družkou zřejmě seznámil na divoké swingers párty, ale kdo to měl vědět?).
Mazlíček:
Není to zrovna mazlíček, ale zřejmě si ji oblíbilo několik málo havranů. Nejspíš z doby, kdy trávila čas s tátou na hřbitově a občas jim uloupla něco málo ze své svačiny. Pořád ji následují a drží se od ní na dohled, jakoby ji hlídali. A Lea jim pořád čas od času nechá něco drobného k jídlu. Ve výsledku mezi nimi k dalším interakcím nedochází, jen ji nejspíš budou následovat i do tábora.