Seraphino
Základní informace:
Božský rodič
Simargl
Datum narození
2. Léto 2000
Třída
Stopař
Postavení
Mentor
Vzhled:
Nejenže zdědil svou povahu po svém tátovi, ale musel zdědit i svůj vzhled. To mu alespoň vždy říkala jeho máma. Na druhou stranu jeho děda mu zase říkal, že vypadá jako mladý on, což možná byl důvod, proč se stal jeho oblíbeným vnoučetem. I když narozdíl od svého dědy, on je vysoký. Jeho výška se pohybuje okolo 186 centimetrů. V rodině je zdaleka ten nejvyšší, avšak také ten nejštíhlejší. Jeho vlastní i nevlastní rodina
je obdařena poměrně velikým svalstvem. On se nikdy nemohl pyšnit obřími bicáky nebo nádherně viditelnými břišáky. V pubertě se to snažil změnit, ale s jeho tělem se nic nedělo, tak to vzdal začal akceptovat svoje tělo takové jaké je. Velké ptačí hnízdo… to by byl dokonalý popis jeho vlasů. Proč velké ptačí hnízdo? Jeho vlasy jsou kudrnaté a k tomu ještě tmavě hnědé (někteří říkají, že jsou černé, ale v tom se pletou). Často
si je nechává narůst trochu delší, díky tomu se mu na hlavě vytvoří afro, které je větší než hlava samotná. Čelo je téměř nemožné vidět, protože je skoro vždy zakryté vlasy. Pod čelem je poměrně husté tmavě hnědé obočí
a pod ním jsou tmavě hnědé oči. Stejně jako u vlasů jsou tak tmavé, že by si někdo mohl až říci, že jsou černé. Pod nimi je poměrně dlouhý nos.
Na jeho rtech lidi najdou, buď obří úsměv nebo výraz typu You’re dead to me od Lily Aldrin. Málokdy tam
je něco jiného.
Jeho největší chloubou jsou jeho pihy na obličeji. Je to ta jedna věc, kterou se dle jeho mínění odlišuje
od většiny lidí a která ho dělá jiný možná i speciálním. Díky tomu vždy v zimě “trpí”, neboť je málo slunečního světla, a proto na něm skoro nejsou vidět. To, co je na něm vidět za jakýchkoliv podmínek, jsou jeho modřiny. Spoustu jizev má z dětství, kdy byl “vychováván” svým nevlastním otcem. Navíc Raf by se dal nazvat jako chodící pohroma, takže spoustu jizev má i z všemožných činností.
Jeho šatník je velmi jednoduchý. Řídí se jedním heslem: Hlavně na sebe neupozorní. Jiné barvy, než je černá, šedá a hnědá, si obleče jen velmi málokdy. Nejdál je schopen dojít k modré či béžové. Třeba žlutou nebo oranžovou by se na sebe nevzal, ani kdyby nebyl při smyslech. Nosí vždy minimálně o 2 čísla větší oblečení, protože nechce, aby ostatní viděli jak hubený a vyzáblý je. Ví, že by si o něj dělali starosti a chtěli by po něm, aby více jedl, i když on jí, jako kdyby měl v břiše tasemnici. Raf na sobě nosí několik šperků. Jsou to náušnice, piercing v nose a prsten. Náušnice a piercing nosí už od osmnácti, kdy si nechal propíchnout uši. Prsten
má taky jeden. Dostal ho od svého dědy, když ho viděl naposledy.
Rodina:
Simargl (táta): Táta je jeho neoblíbenější a jemu nejbližší člen rodiny. Na toto místo nebylo vůbec těžko
se dostat, protože příčka není nastavena nijak vysoko. Jediný, kdo by mu mohl konkurovat je jeho biologický děda. Od matky vždy slyšel jenom, jak moc ho nenávidí, jak strašný to byl muž, a jak moc jí zničil život. Poté, kdy ho sám potkal, zjistil, jak daleko to bylo od pravdy. Raf ho vždy viděl jako přísného muže, který od něj chce jen to nejlepší a nechce, aby nikoho zranil. Také mu ale přišlo, že mu na něm zaleží.
Antonia Raudsepp (matka): Ve vesmíru by se nenašla žena, kterou by nenáviděl více. Svého muže poznala, když on byl na dovolené v Itálii. Nějakou dobu spolu chodili a poté přišla svatba. Po ní se svým manželem odstěhovala do Estonska, odkud pocházel a stala se učitelkou. Od mala mu dávala najevo, jak moc ho nemá ráda. Tato nelibost se s postupem času změnila snad až v nenávist. Hlavním důvodem bylo to, že v něm čím dál, tím více viděla jeho tátu. I přes Rafovy pokusit se zlepšit jejich vztah to nikdy nevyšlo.
Carlo Raudsepp (nevlastní otec): Jeho nevlastní otec je Estonec, který potkal Rafovu matku na jeho dovolené
v Itálii. Přeskočila mezi nimi jiskra a než se stihli nadát. Narozdíl od jeho matky Carlo byl na něj za začátku milý. To se ale měnilo s postupem času, kdy k němu byl, čím dal tím více odtažitý. Největší náraz byl
po narození malého Alfonza. Když se Rafův věk na dvouciferný, začal jejich vztah být velmi fyzický. Pokud
se Carlovi něco nelíbilo, dal mu to dost jasně najevo svou rukou nebo opaskem.
Alfonzo Raudsepp (nevlastní bratr): Stejně jako jeho nevlastní otec i jeho nevlastní bratr je Estonec, i když
po mámě má brazilsko-italskou krev. Ani jejich vztah nebyl zrovna ten nejlepší. Alfonzo byl hned od narození Golden child. Vídával, jak se k jeho staršímu bratrovi chovají jeho rodiče a velmi rychle to začal napodobovat. To, že takovýto vztah mezi nimi vznikl Raf chápe a nějak mu to nevadí. V každém táboře si dokázal najít alespoň jednoho sourozence, který na něj byl milý a měl ho rád.
Minulost:
Prozatím v utajení...
Mazlíček:
Sim
Raf našel Sima jako mládě, když byl v Kanadě. Prvně se snažil najít jeho smečku, avšak i přes několik dní hledaní ji nedokázal najít, takže si malého vlčka adoptoval. Dal mu jméno Sim po svém tátovi. Ti dva
si okamžitě padli oka a stala se z nich nerozlučná dvojka. Díky tomu, že Raf se sám dokázal měnit ve vlka.
To usnadnilo dost proces výchovy, protože vše mu mohl ukázat ve své vlčí formě. Vlček se je díky tomu nemusel učit sám bez jakéhokoliv dozoru. Ti dva jsou vždy poblíž. Raf ví, že Sim je divoké zvíře, takže mu dává prostor nebýt u něj jako pes na vodítku, ale má možnost se volně pohybovat.
Pokud by ho mělo Simarglátko nějak popsat jedním slovem, bylo by to zlatíčko. I přesto, že to je divoké zvíře, které loví jiná zvířata, stal se částečně ochočeným mazlíčkem. Hlavním důvodem je to, že Raf je v podstatě jeho máma, táta a alfa jejich velmi malé smečky. Díky tomu, že Sim strávil více méně celý svůj život s Rafem, stal se dost majetnický. Nemá zrovna v lásce lidi. Ještě více nemá rád lidi, které nezná a kradou mu jeho nejlepší kamaráda. Jeho nenávist je na úplně jiné úrovni, pokud se jedná o věnování pozornosti jiným zvířatům. I když on bude nanejvýše vrčet a nenávistně se na danou osobu koukat. I přesto to všechno není stejně jako většina jiných vlků ten typ, který by na někoho/něco jen tak zaútočil. Útočí, pouze pokud, musí, aby přežil. Je velmi něžné stvoření. Pokud si někoho oblíbí, dává mu to najevo. Třeba tím, že nechá na sebe sáhnout.
