Klaus Bernard Graf
Základní informace:
Božský rodič
Bělboh
Datum narození
2. Zima 2004
Třída
Žádná
Postavení
Nováček
Vzhled:
Klaus rozhodně nepatří mezi nějak výškově výrazné. Měří 183 centimetrů, což se pohybuje okolo průměru. Nejraději by už nerostl, ale bojí se, že tomu tak nebude. Postava není taky nějak výrazná. Rozhodně by se dala považovat za štíhlou a atletickou. Svaly jsou na jeho těle vidět, ale nejsou až nějak moc vyrýsované.
Na hlavě jsou asi nejvýraznější jeho vlasy nebo těch si většina lidí všimne jako prvních. Kudrnaté a tmavě hnědé, tak by asi zněl jejich nejkratší popis. Vlasy mají vždy krátký sestřih, i když si je nechá narůst trochu delší, tak se nikdy ani trochu nepřiblíží k jeho ramenům. Vždy tak jednou ročně dostane náladu si ostříhat vlasy sám. Poté, co to zkusí, musí jít většinou okamžitě ke kadeřnici, aby mu to upravila a vlasy nevypadali jako ptačí hnízdo. I když vlasy jsou možná ta nejvýraznější část na jeho hlavě, rozhodně to nejsou ta nejzajímavější část. Toto označení si by si totiž zasloužili oči, které jsou modré jako pomněnky. Pod středně velkým nosem
se nachází rty, na kterých je většinu času vidět velký úsměv.
Je snědší kůže je na několika místech poškozená. Většinou to jsou jizvy nebo modřiny. Většina jizev a modřin jsou z bitek, kterých se účastní, aby někomu pomohl.
Asi ta největší jizva, která se nachází na břiše, tam je z jiného důvody. Vysloužil si ji, když mu z těla vyoperovali slepé střevo. Na celém těle má několik znamínek. To nejdivnější je na jeho levé ruce nad loktem. To znamínko vypadá jako lambda nebo otočené y. Na těle nenajdete žádné tetování… zatím. On si chce nějaké nechat udělat, ale počká s tím až do 18 let.
Klausův šatník není nijak složitý. Většinu času bude nosit věci, které mu jsou pohodlné. Pokud mu to bude pohodlné, tak si vezme na sebe cokoliv. Většinou to jsou tepláky a mikina nebo tepláky a tričko. Úplně není
do něčeho ulítlého. To přenechává někomu jinému. Většinou na sobě má bílou, černou nebo šedou, avšak
to rozhodně neznamená, že na něm uvidíte pouze tyto věci. Pokud je večer a jen trochu se ochladí hned
si na sebe vezme svetr nebo mikinu s klokánkou. Všechny svetry i mikiny má alespoň o jedno číslo větší.
Na krku nosí náhrdelník, na kterým je papírová vlaštovka, což je připomínka lásky jeho života. Na pravém prsteníčku nosí prsten s klaviaturou, který mu koupila máma po jeho prvním větším vystoupení
na charitativním koncertě. Je velká šance, že pokud mu sáhnete do všech kapes, tak najdete alespoň jednu baterku. Klaus trpí silnějším druhem šerosleposti, díky tomu je v noci skoro slepý. Baterky u sebe tedy má, aby viděl.
Rodina:
Laura Julia Graf: matka
Benjamin Felix Graf: strýc
Michael Petr Graf: děda
Gabriele Graf: babička
Lena Anna Graf: teta
Minulost:
Klaus se narodil Lauře Graf, která žila se svým mladším bratrem v Německém městě Bad Saarow. Jeho dětství by se dalo popsat jako úžasné nebo takto to alespoň vždy bral. Spoustě dětem by vadilo, že nemají u sebe tátu. Klaus byl ale trochu jiný případ. On nikdy tátu nějak moc nepotřeboval, měl mámu a strejdu a ti dva
mu naprosto ve všem stačili. Strejda totiž zastával roli staršího bratra a zároveň byl něco jako otec. Hlavně
ze začátku to bylo pro oba hodně těžké, protože měli práci doktorky a policisty. Museli v práci museli být občas déle, než měli být nebo byli povoláni v noci. V nejhorším případě zavolala máma své sestře, která přijela z Berlína a pohlídala ho.
Jediná špatná vzpomínka z dětství, kterou si pamatuje, je na pouť, kterou navštívil, když mu byli asi 5 let. Teta mu tehdy zaplatila jízdu na menším hnědém poníkovi. Bohužel se poník splašil a malý Klaus z něj spadl
na zem. Naštěstí se mu nic nestalo, ale neobešlo se to samozřejmě bez slziček. Teta si to u něj vynahradila pár hračkami a nějakými sladkostmi. Poníci neměli šanci mu to nějak vynahradit, takže jsou od té doby nepřátelé, ze kterých má Bělobožátko větší strach než z čert ze svěcené vody. Trochu zvláštní je, že koní se nebojí. Nemá je rád, ale nijak zvlášť mu nevadí. Také se díky tomu začal bát jízdy na jakémkoliv zvířeti.
Pak několik dalších let bylo všechno v pořádku. Nic velkého se mu v životě nedělo. Máma ani strejda neměli stále tolik času, kolik by chtěli, ale nějak se zvládali o chlapce starat. On do té velmi veselé a bezstarostné dítě. Všechno se změnilo asi tak ve 4. roku školy. Do té doby s ním všichni spolužáci vycházeli poměrně dobře.
Ve třídě se jim objevila šikana. Uvnitř sebe sváděl každý den velký souboj, jestli to má někomu říci. Na jednu stranu opravdu chtěl pomoci a na druhou si říkal, že nemůže.
Agresor všem říkal, že, pokud to někdo někomu řekne, bude na tom ještě hůře než tehdejší oběť. Také
si pokaždé vzpomněl, jak mu máma říkala, že do ničeho jako jsou rvačky by se pouštět neměl a měl pocit,
že by to rvačkou skončilo. Nakonec se neodhodlal to někomu říci, ale řekl to někdo jiný. Po šetření byli oba přeloženi na jinou školu, díky čemuž se celé třídě nesmírně oddechlo.
Netrvalo moc dlouho a Klausovi přišel do života další velký zásah. Zemřel jeho nejlepší kamarád, velký bratr, něco jako táta a strejda v jednom. Byl zastřelen ve službě. Klaus se téměř okamžitě dostal do depresí. Ve škole se mu zhoršili známky, přestal chodit na piano, dokonce se přestal bavit skoro se všemi kamarády. Dalo
by se říci, že přestal mít na nějakou dobu chuť žít, proto začal chodit na schůzky s dětskou psycholožkou. Ona se mu snažila pomoci, jak nejlépe uměla. I přesto, že jeho máma na tom v té době nebyla také zrovna nejlépe, snažila se ho nějak rozveselit. Po dlouhé a trnité cestě se vrátil do něčeho, co by skoro mohl nazvat normál. Normál to ale nebyl, byla to jeho nové verze, která občas byla nerozeznatelná od toho původního.
K té psycholožce chodí až do teď, jen chodí tak třikrát do roka si popovídat a probrat, co všechno se děje
v Klausově životě. Také se rozhodl pomáhat lidem okolo sebe, když to budou potřebovat.Přišlo, že měl strejda vždy pravdu s tím, že, pokud se mu něco nelíbí, měl by to vzít do vlastních rukou.
Jedna z věcí, které jeho máma udělala, aby svého syna rozveselila, bylo, že ho vzala do Londýna na Reputation tour. Pro nikoho v rodině, kdo ji znal, nebylo tajemství, že Laura naprosto miluje Taylor Swift. Klaus
ji poslouchal jen při jízdě v autě s mámou, ale nebyl to jeho nejoblíbenější umělec. Cesta autobusem tam
a zpátky nebyla zrovna ta nejlepší. Za to koncert byl úžasný. Dalo by se říci, že se do zpěvačky okamžitě zamiloval. Díky tomu koncertu se do ní zamiloval a dalo by se říci, že skoro nikoho jiného neposlouchá. Ona
a její hudba mu také pomáhali se z toho všeho dostat. V jeho 14 letech poznal svého současného přítele.
Asi by se mělo upřesnit, že ho začal poznávat více osobně, protože se potkávali spolu ve škole. Jednu šli oba stejnou cestou, jelikož bydlí poměrně blízko sebe. Velmi brzy se z nich stali přátelé nebo alespoň tak to Klaus vždy bral. Když ho vzal Alfie poprvé na farmu jeho strejdy, dostal Klaus málem infarkt. Koně mu nikdy nevadili, ale po jeho historii s poníky mu celkem trvalo, než se odvážil udělat první krok. Zjistil, že tyto zvířata nejsou až tak strašná. Za to na druhou stranu, když poprvé uviděl Ottku a Betty, zamiloval se. Lamy
se mu vždy líbili, ale toto byla láska na první pohled. Jak postupně ubíhal čas, byl si s Alfiem čím dál bližší
a bližší. Asi po roce chození spolu domů, spolu začali i chodit jako pár.
