Zpět na hlavní stránku

Vzhled:

Že je Fang-Fang z Dálného východu se nedá přehlédnout, ani kdybyste chtěli. Pokud nemáte zrakové problémy, velmi jednoduše si z jejích rysů odvodíte, že se jedná o Asiatku, avšak opatrně: záměna s Japonkou nebo Korejkou by jí byla velmi proti srsti, je to přeci jen Číňanka, a i když vzhledově sdílí jisté podobnosti
s oběma zmíněnými národy, v mnohém se také liší.

Kupříkladu tvář nemá tak kulaťoučkou, spíše oválnou, zužující se ke krapet špičatější bradě, kterou velmi ráda bojovně vystrkuje dopředu, když ji něco namíchne. I čelist samotnou má trochu ostřejší a výraznější než zbytek jejího jinak jemně řezaného obličeje, většinou uvolněného v nicneříkajícím výrazu, nebo zase rozjasněného krásným úsměvem. Popravdě jsou tyto dva výrazy těmi nejčastějšími vzhledem k její povaze
a pravděpodobně byste její tvář nezastihli staženou v naštvané grimase. Ne proto, že by naštvaná nebyla, ale většinu času se umí dobře ovládat, a tak bývá její výraz buďto sluníčkový, nebo nicneříkající, takřka netečný, hlavně když nechce ztratit „tvář“. Každopádně ve velkých hnědých očích ji vždy jiskří a hlavně na nich člověk nejjednodušeji pozná, co se odehrává v jejím vnitřním světě – ať už se jí oči zaplaví slzami, začnou z nich sršet blesky nebo jednoduše září nadšením, skutečně každý její pohled může vyprávět příběh, který její plná, jemná ústa mnohdy zamlčují. Jemně vykrojené, přirozeně růžovoučké rty s trochu ostřejším „cupid’s bow“ čas
od času dávají prostor jejím perličkám, aby zazářily v úsměvu. Nos má poměrně drobný, s bambulkou.
Z profilu je její tvář také poměrně jednoduše rozeznatelná – klenuté čelo, rovný nos a ostrá čelist, div
se o ni někdo nepořezal.

Obočí má stejně jako vlasy tmavě hnědé, skoro až černé, a rovné. Její vlasy nemají zrovna výjimečnou texturu,
i když se tak jako roztodivně, nevýrazně vlní, obzvláště poté její kratší prameny, takže… ano, takže má teď
na hlavě hlavně po ránu pořádné hnízdečko. Dříve mívala vlasy dlouhé skoro až po pas a popravdě s nimi bylo snad méně starostí než teď, když jí neposedné prameny obzvláště na levé straně neustále padají do oka
a obecně si dělají, co chtějí. Jsou husté a mnohdy nezkrotné stejně tak jako ta, která se jimi pyšní. Pro jejich délku, která na krku prozatím nepřesáhla krk, s nimi mnohdy není moc co dělat – maximálně tak přední prameny sepnout sponkou nebo do palmičky, což je rozhodně roztomilé, i když ne zrovna často k vidění. Důležité je také zmínit jedno místečko na jejím krku – jedná se o mírně stočenou jizvu na zadní straně, která
se táhne zhruba centimetr do vlasů. Kvůli oné jizvě tam má od doby, kdy si ji tak nedobrovolně pořídila, plešaté místečko, ale podobně jako zbytek jizvy je celá tato záležitost schovaná pod ostatními prameny. Vlasy
jí pochopitelně za dobu v táboře již trochu dorostly, a tak jsou aktuálně dlouhé zhruba po ramena.

Přejdeme-li do většího měřítka, Fang-Fang dosahuje poměrně hezky průměrných 169 cm ve výšce a váhou také nepřekračuje ty či ony meze. A přestože její tak trochu klukovsky střižený účes může říkat jedno, podle těla byste si ji rozhodně nespletli. Je jednou z těch šťastných, jejíž tělo připomíná přesýpací hodiny – a to dost jasně, neb ty i ony vnady silně kontrastují s jejím uzoučkým pasem. Není ale vyloženě kost a kůže, to ne,
je hezky obalená ať už tukem nebo výrazně se rýsujícími svaly, takže na ní nějaké vystouplé kosti nepohledáte. Jednu dobu by tomu tak možná i bylo, ale zlepšení její situace se krásně promítlo do jejího životního stylu,
a tak tu dnes máme dívku se zdravým tělem. Její pleť je světlá, náchylná na spálení od sluníčka – a taky
na ní naprosto svítí její ruměnce! Po většina těla ji má jemnou a neporušenou, jen ruce má trochu zhrublé,
je tedy poznat, že byla zvyklá pracovat hlavně rukama. Jinak má také načervenalé tetování na levém ňadru, kousíček pod klíční kostí. Další porušení kůže si vysloužila při Podzimkovém masakru: je jím šrám přes levé oko, kdy naštěstí nedošlo k porušení bulvy, jizva se jí zde však utvořila. Další „suvenýr“ z potyčky se strigou
je možné najít na jejím pravém boku, od zubů i drápů dravého démona. Nejsou zrovna malé, táhnou
se jí od břicha až na záda, jsou různě klikaté a trhané.

A nakonec, co se jejího oblečení týče, Fang-Fang má ráda trochu alternativnější kousky, což se dá jednoduše přeložit jako spousta černé. Má ráda kožené bundy, přiléhavé kalhoty, do kterých si zastrčí over-sized tričko, takže na první pohled nemusí být její bujný hrudník úplně znát, martensky na nožky a může se vyrazit. Skoro. Její velkou zálibou jsou totiž různá cingrlátka. Hlavně, aby byla kovová a co možná nejlépe poměrně jednoduchá, ale potkat ji někde s řetězem kolem krku, na kalhotách, omotaného kolem ruky – ne, není
to neobvyklé! Libuje si také v prstýncích, ale náušnice nesnese. Taky má u sebe vždy nerezové chopsticks. Jen tak zaražené v kapse. Ne, není to hygienické, ale pokuste se jí to vymluvit. Její styl je ve finále hodně uvolněný, hlavně aby se mohla volně pohybovat a nestarat se o to, jestli to bude vypadat špatně, když se zašpiní. Tím nechci říct, že se neumí obléknout i elegantně a „krásně“, ale moc takových kousků byste v jejím šatníku nenašli, hlavně proto, že za poslední rok jich zkrátka nebylo potřeba.