Zpět na hlavní stránku

James se narodil jako syn bohyně Lady a doktora z Červeného kříže Richarda Hayese, když se tehdy společně potkali na misi na Balkánu – on jako lékař, ona jako dobrovolnice. Vztah trval sice krátce, pro Richarda ale navždy zůstal jako osudová láska. Richard se o božském původu Lady dozvěděl až z dopisu, který mu zanechala po porodu v Irsku, kam se s ním vrátila, a následně odešla.

To Richarda na několik let zlomilo. Rozhodl se opustit svou práci v Červeném kříži a vrátit se zpátky do rodného města poblíž Dublinu, kde pracoval jako místní lékař. V silně zakořeněné křesťanské komunitě působil jako ten, kdo „selhal“, protože se vrátil s nemanželským dítětem a bez partnerky, a navíc jeho práci v zahraničí brali jako zradu – pomáhal raději cizincům než vlastním lidem.

Richard původ Lady musel tajit a veřejně tvrdil, že ho opustila a utekla. Jeho jediným přáním bylo dopřát synovi normální život a tímto chránil Jamese před předsudky o „pohanské krvi“ i před hněvem komunity, která by se na něj jistě snesla.

O několik let později poznal Florence MacMorrow, díky které znovu našel v životě stabilitu a světlo. Narodila se jim dcera, Jamesova nevlastní sestra Margaret Hayes. Krátce po jejím narození se Richard rozhodl vrátit zpátky k práci pro Červený kříž, a od té doby byl po většinu času spíš nepřítomným otcem pro obě děti. Občas se vracel mezi misemi, přivezl dárky a vyprávěl příběhy ze zahraničí, ale vždycky jen na krátkou dobu. James ho obdivoval, ale vnímal jako cizince, který se nikdy úplně neusadil.

Rodina MacMorrowových vedla záchrannou stanici pro zvířata – přijímala týraná a opuštěná domácí mazlíčky i volně žijící živočichy, například ptáky nebo lišky. Charles MacMorrow, Jamesův nevlastní děda, ji založil původně jako obyčejnou farmu, která se později rozvinula a přijímala další zvířata v nouzi. Domov Jamese se proto točil v nekonečném ruchu, v domě plném zvířat, klecí a krmítek. Od útlého věku pomáhal, s čím mohl, a postupně přebíral všechny povinnosti, jako bylo třeba přijímání nových zvířat nebo krmení a péči o ta stávající. Díky svému šarmu a schopnosti komunikovat s lidmi se časem stal i jakousi „tváří“ stanice v komunitě.

S nevlastní matkou Florence a dědou Charlesem měl mimořádně dobrý vztah. Oba ho přijali za svého a očekávali, že stanici jednou převezme, a to i přesto, že byl synem jiné ženy. S mladší nevlastní sestrou měl vztah ochranářský a jejich dětství působilo navenek spokojeně. James byl aktivní v komunitě, zpíval ve sboru, pomáhal zvířatům a těšil se velké oblibě. Jenže on sám o takový život nestál. Mnohem víc ho to táhlo k herectví a médiím, ale dlouho svoje potřeby potlačoval, protože se bál, že by rodinu a přátele zklamal.

James svého dědu Charlese vnímal víc jako otce než Richarda. Charles ho přijal bez výhrad, nezáleželo mu na tom, kdo byla Jamesova matka, pro něj to byl prostě jeho vnuk. Trávili spolu hodně času: chodili krmit liščata, opravovali klece, večer Jamesovi vyprávěl příběhy ze svého mládí. Dával mu pocit, že je doma a že je milován bez podmínek. Smrt dědy, když bylo Jamesovi 10 let, proto nesl těžce. Od té chvíle si začínal uvědomovat, že v rodinné tradici nechce pokračovat. Když mu pak bylo 15, rozhodl se odejít do školy v Dublinu, kde mohl rozvíjet svou hereckou a mediální kariéru.

Florence vždycky chtěla, aby James našel vlastní hlas a cestu. Myslela si, že stanice a komunita je to, co mu zajistí budoucnost. Kryla ho před přísnějšími členy obce a většinou byla jeho spojencem. Podpořila ho i ve chvíli, kdy se zmínil o odchodu do Dublinu, ale jejich vztah ale narušil moment, kdy se jí ve 13 letech svěřil, že se zamiloval do spolužáka. Florence se s jeho orientací nedokázala smířit a brala to jen jako „fázi“. Od té doby mezi nimi vznikla jakási trhlina a odstup, které se nepodařily překonat.

Jamesova první láska se zrodila právě tehdy, ve 13 letech se zamiloval do staršího spolužáka Ethana, který s ním zpíval ve sboru. James se snažil být mu nablízku, ale nikdy mu nepřiznal pravdu. Ethan se nakonec zamiloval do dívky a Jamesovi zlomil srdce. Jen to posílilo jeho rostoucí pocit „jinakosti“. Dodnes má u sebe vícebarevnou propisku, kterou od Ethana dostal k narozkám.

Se sestrou Margaret se vztah zlomil, když zjistila, že James chce odejít do Dublinu. I když ho měla ráda, celý život se cítila jako „ta druhá“ – ve stínu obdivovaného bratra. Toužila z farmy utéct, snila o vlastním životě daleko od města i komunity. Jamesův odchod brala jako zradu, protože na ni spadlo břemeno vedení stanice. Zatímco on si šel za svobodou, ona dostala řetězy v podobě povinností. Jejich vztah narušila i bolestná vzpomínka: jednou zaslechla matku říct, že by si přála mít spíš syna. Od té doby měla pocit, že James byl vždycky ten „dokonalý“, zatímco ona jen zklamání.

Po většinu života James nic nevěděl o skutečném původu své matky. Richard to tajil, aby ho chránil. Pravdu se dozvěděl až v 10 letech, krátce po dědově smrti, když se mu Lada poprvé zjevila a James tehdy poznal, kdo skutečně je. Lada mu řekla, že jeho život je víc než jen farma a komunita a pro Jamese se tohle setkání stalo něčím, co obrátilo jeho svět vzhůru nohama. V srdci křesťanského chlapce se poprvé objevily pochyby, že jeho život je jedna velká lež. Tajemství musel dál nést sám, nemohl o něm nikomu říct, což ho izolovalo a posílilo jeho nově vznikající touhu odejít. Zároveň se změnil i jeho vztah k otci, začal ho vnímat jako lháře a nikdy mu to úplně neodpustil.

Po odchodu do Dublinu v 15 letech se jeho život začal obracet k lepšímu. Získal svou první roli moderátora ve zpravodajství pro mládež. Poprvé tedy dělal něco, co bavilo jeho, ne ostatní. Krátce nato si ho všimlo dabingové studio, které vytvářelo animované seriály pro děti, a James získal první práci jako voice actor. Konečně našel spojení mezi svým hereckým snem a rozvíjející se schopností Leader’s Voice.

První vydělané peníze posílal domů Florence a Margaret. Komunita to vnímala jako důkaz, že James je i po odchodu „správný syn“. Pro Jamese to bylo spíš vykoupení, pocit, že je „nezradil úplně”.

V 17 letech pak poznal svou druhou lásku, Leona, kolegu z televize. Leon byl jeho úplný protiklad – divoký, svobodný, kontroverzní. Nebál se porušovat pravidla a říkat nahlas, co si myslel. James měl pocit, že konečně našel někoho, kdo mu rozumí, a poprvé se odvážil ukázat své skutečné já. Jenže Leon nebyl připravený na závazek. Potřeboval stále nové vzrušení, a nakonec Jamese podvedl. Pro Jamese to byla další hluboká rána, po které si začal myslet: „Možná mě lidé mají rádi jen pro to, co ze sebe udělám, ne pro to, kdo skutečně jsem.“. Přesto si uchoval lístek z jejich prvního společného kina – i když ho to pořád bolí, nedokáže se lístku zbavit.

Na prahu dospělosti tak James působí jako úspěšný mladý herec, oblíbený mezi lidmi, plný šarmu a potenciálu. Uvnitř je ale citově zraněný a nese si prázdné místo, které nedokázala zaplnit rodina ani lásky. A přesto může říct, že žije nejšťastnější období svého života – poprvé jde po vlastní cestě.