Zoya Nikolaevna Kovalyova
Základní informace:
Božský rodič
Oseň
Datum narození
2. Podlétí 2006
Třída
Žádná
Postavení
Nováček
Vzhled:
Zoya vypadla z oka své mamince, minimálně tak to od svého mužského rodiče slýchávala po celičký život. Disponuje totožným zamlženým pohledem i obecným zjevem plachého přízraku, který může s tichým puf kdykoliv z dotyčného místa zmizet. Po mamince zdědila i své kadeře, které mění svůj odstín dle ročního období, v létě tak připomínají rozcuchaný kaštan, zatímco v zimě se z nich stává lesklá havraní čerň. Vlasy nosí ve dvou jednoduchých účesech, buďto je nechává rozpuštěné do délky pod klíční kost, nebo si je svazuje do vysoce postaveného ohonu. K vlasům zdědila i výrazné tmavé obočí, které si pilně udržuje souměrně upravené.
Tatínkova strana rodiny jí do vínku přihodila zastřené duhovky zelené barvy a vyrovnala opálenost její kůže. Pokožku má tedy o několik odstínů tmavší než její velmi bledá maminka, na její duchovském vzezření to však máloco mění.
Bohové kupodivu zapomněli na její tělo přidat jakákoliv znaménka a tak je její tělo plně bez mateřských znamének, jizviček či pih.
Na krku neustále nosí jeden ze svých mnoha amuletů - malinký ale funkční stříbrný zvoneček. Často k němu přidává lahvičku s šalvějí s několika špetkami soli. V kapse sebou vždy nosí minifigurku oslíka, což je také důvodem proto, proč by si nikdy nevzala nic, co kapsy nemá. Jestliže má oděv místo na oslíka, Zoya ve svém šatníku snese skutečně cokoliv, nemá nijakou výraznou preferenci mimo barev - černá, modrá, fialová a bílá, v těch ji lidé vídají nejčastěji.
Svou výškou nikoho neohromí, pakliže by někoho nenechávala chladným průměrnost. Se svými 163 centimetry je spokojená, podobně jako se svým tělem. Je toho názoru, že pokud její tělo chodí a nerozpadá se, mít proti němu jakékoliv výhrady je naprosto nesmyslné.
Rodina:
Nikolai Alexandrovich Kovalyov - Zoyin blahosklonný tatínek má svou dceru velmi rád. Vychoval ji jak nejlépe dovedl a jejich vřelý vztah přetrvává do současnost.
Lyuba Petrovna Kovalyova - Zoyina babička, která jí od malička předávala svá moudra. Právě ona ji naučila všechny mýty, pohádky i legendy o nadpřirozenu, ke kterému poté Zoya velmi tíhla.
Alexandr Ivanovich Kovalyov - Podobně jako otec, i dědeček byl ke své vnučce po celý život laskavý. Bral ji sebou do měst i do “divočiny”, kde společně podstupovali extrémní skautskou přespávačku v ruské zimě.
Oseň - Zoya svou maminku nikdy neviděla, ale z vyprávění tatínka toho o ní slyšela tolik, že si k její osobě vybudovala nemalý respekt.
Minulost:
Prozatím skryta...
Mazlíček:
Po Zoyině boku téměř vždy stojí pasoucí se osel domácí, její miláček jménem Borscht. Borscht je zdánlivě obyčejným šedivým oslíkem, který se svými 115 centimetry vždy žďuchá lidem do boku a někdy, když má náladu, je kopytem šťouchá do kolene.
Na rozdíl od své společnice na sebe Borscht neustále upozorňuje, ať už stříháním oušky, typickým oslíkovským hýkáním, či již zmíněným žducháním.
Je neustále hladový, jak po dobrotách, tak i po pozornosti. Libuje si v drbkání mezi ušima i na zádech. Navzdory všem úskalím je věrnější než ten nejchrabřejší oř.
