Zpět na hlavní stránku

Edvīns a Klāra Vilnis (prarodiče) – Převzali na sebe úlohu pečovatelů, když jejich jediný potomek neprojevoval o prvorozeného syna zájem. Vychovávali své vnouče s láskou, péči a laskavostí k okolnímu světu. Vedli ho sice přísněji, ovšem spravedlivě, dopřávajíc rozumnou míru rozmazlování. Dokud jim zdraví sloužilo, obrazili s chlapcem nespočet atrakcí, od zoologických zahrad po dětské vzdělávací parky. Věnovali mu všechen svůj zbývající čas, než nadešel jejich poslední výdech. Marcus na ně vzpomíná nesmírně rád, kdy v jeho srdci zastávají navždy speciální místo. Co nezískal v otci, to se mu snažili vynahradit právě děda s babičkou.

Elias Vilnis (otec) – Elias toho v životě vyhrál hodně, milující rodiče, stabilní zázemí, rychlý kariérní vzestup, a ještě strmější pád. Absolvoval prudký sešup od pohledného businessmana k příkladné trosce, co pomalu neudrží vlastní tělesné tekutiny uvnitř. Daňové machinace, drogové večírky, šlápnutí na kuří oko těm špatným lidem, to všechno ho přivedlo až do zaplivaného domku ve vyloučené čtvrti, kde se snaží upít každý den do němoty. Střízlivého ho zastihnete pouze výjimečně, přičemž i do práce teď vždy zavítá s potřebnou hladinkou, aby mu pěkně utíkala. Děti pro něho představují přítěž a Marcus především. Jejich hádky se stávaly stále častější a čím víc kluk rostl, tím méně si toho nechával od nalitého tatíka líbit. Když po sobě neječeli kvůli penězům, tak zbývajícím členům domácnosti, načež nejednou se dostali za hranici slov.

Jānis Vilnis (bratr) – Mladší o tři roky, od odlišné matky a stejně si kryli záda, jako by dorazili na svět společně. Zapřisáhlí bros, co zkoušeli držet domácnost aspoň nějak nad vodou. Jakožto ten tišší, přemýšlivější, hloubavější, spíš nabádal bráchu k tomu, ať kontroluje svoje emoce a nepouští se do zbytečných střetů s otcem. Když ti dva skončili v sobě, vodil mladší sourozence ven, ať se neúčastní tyátru plného nadávek nejhrubšího zrna. Jeho nekonfliktní povahu ovšem zneužívala především macecha Nicole. Pokaždé raději sklopil oči, udělal, co po něm kdo požaduje, aby neeskaloval situaci, i když ho to mnohokrát silně poškodilo. Jeho sen představuje nástup na lékařskou fakultu, jenže i on sám postupně přestává věřit, že toho, kdy dosáhne.

Veronija Vilnis (nevlastní matka, mrtvá) – Zrovna ji si Marcus pamatuje spíš útržkovitě. Vzala si Eliase, když ještě slušně vydělával a jakžtakž zvládal držet svoje démony pod kontrolou. Chvíli to dokonce vypadalo, že otočí kormidlo o 180 stupňů, jenže smrt téhle nesmírně laskavé ženy ho uvrhla do spirály, z níž už nikdy nevystoupil. Veronija svou přítomností rozjasňovala místnost. Nerozlišovala mezi vlastními, či nevlastním dítětem, v jejím neuvěřitelném srdci spočíval dostatek lásky snad pro celý svět. Tragické okolnosti ovšem rozhodly, že nebi chybí anděl.

Ināra Vilnis (sestra) – Dvojče Jānise, dokonalý prototyp hodné holky. Nikdy neodmlouvá, vždycky poslechne, načež i hadr na podlahu si v domácnosti vede lépe. Extrémně neprůbojná, zakřiknutá, vyčleněná z kolektivu, jakožto terč posměchu pro ostatní holky v okolí. Když mluví, skoro neslyšíte slova, jelikož věčně šeptá. Neudržuje oční kontakt, málokdy odlepí pohled od země, zřejmě trpí sociální fóbií a neléčenou úzkostí. Jednou si už skoro šáhla na život, kdy nebýt Jānise asi už svoji rodinu zdraví z druhé strany. Překrásně vyšívá, ještě úchvatněji šije a neuvěřitelně připomíná svoji zesnulou maminku.

Nicole Melderis (druhá nevlastní matka) – Příkladná fetka, úplná spodina společnosti, z jejíž úst létal většinou ten nejhnusnější jed. Zcela pohrdala Eliasovými dětmi z předchozích vztahů. Neváhala jim sprostě nadávat (především pod vlivem opiátů), křičela jak smyslů zbavená, než odpadnula vysílením. Nicole v životě už nepotřebovala mnoho, akorát pelech na spaní a sem tam společnost pod peřinou. Neměla v podstatě co předat nejen společnosti, ale i dětem, jež přivedla na svět. Občas chodí po brigádách, nicméně peníze do domácnosti nepřinesla nikdy, vždycky skončily v obchodě po cestě.

Lana Melderis (sestra) – Tady už mluvíme o jedenáctiletém věkovém rozdílu, jež vytváří drobnější komunikační propast. K tomu lze přihodit i Lanino rozmazlené, často ublížené chování, nárokování si ostatních jakožto kusů nábytku a výbuchy náhodného vzteku. Výchova u ní pokulhává jak mula postřelená do dvou nohou. Dojem rozmazleného spratka zcela odpovídá realitě, ovšem i přesto se s ní sourozenci snaží vycházet co možná nejlépe.

Aira Melderis (sestra) – Takřka dokonalý protiklad Lany. Tichá, uzavřená, velmi zdvořilá holčička s nesmírně roztomilými kukadly. Drobná princeznička, která svou nekonfliktností okouzlí nejednoho dospělého. Ona své výhody nevyužívá, místo toho vždy pokorně sklopí hlavu a nechá se šikanovat starší sestrou Lanou. Bohužel tomuto toxickému vztahu mezi nimi dvěma zatím nezvládnul nikdo učinit přítrž, protože rodiče to přecházejí smíchem a starší sourozenci nezvládnou být neustále v pozoru.

Asher Melderis (bratr) – Zatím poslední přírůstek do rodiny, přičemž Marcus upřímně doufá, že už poslední. Svého mladšího brášku prakticky vychoval, vstával k němu, přebaloval, zajišťoval základní potřeby, učil ho mluvit i chodit. Snad i z toho důvodu první slova ‚táta‘ patřilo někomu úplně jinému než biologickému rodiči. Což, netřeba dodávat, v rodině prohloubilo už tak nesnesitelné napětí.