Inära Vilnis
Základní informace:
Božský rodič
Bělboh
Datum narození
1. Podzimek 2006
Třída
Žádná
Postavení
Nováček
FC
Freya Allan
Vzhled:
Na první pohled by ji člověk snadno přehlédl. Drobná, sotva 165 centimetrů, štíhlá až hubená postava, jako by ji každý silnější vítr mohl odnést kamsi pryč. Světle blonďaté vlasy nosí většinou rozpuštěné, splývají jí kolem tváře jako tenký závoj, za kterým se instinktivně schovává, kdykoli se cítí pozorovaná. Pohled má sklopený, oči upřené spíš do země než do tváří lidí kolem sebe – ne z lhostejnosti, ale z hluboko zakořeněné plachosti, která ji provází odmalička. Má ve zvyku proplétat si prsty do sebe nebo si nervózně pohrávat s koncem pramene vlasů, kdykoli se ocitne ve společnosti víc než jednoho nebo dvou lidí.
Mluví tiše, často spíš šeptem, a věty raději nechává nedokončené, než aby riskovala, že řekne něco špatně. Když ji někdo osloví znenadání, celá sebou trhne a o krok ucouvne, jako by čekala ránu. Naučila se být neviditelná – splynout se zdí, s davem, s tichem – protože po léta jí to připadalo bezpečnější než na sebe upoutávat pozornost.
Kdo by však nahlédl pod tu ostýchavou slupku, objevil by v jejích modrých očích něco, co by nečekal: jiskru odhodlání, tichou, ale neotřesitelnou. Není to odhodlání, které křičí nebo se bouří navenek – spíš doutná hluboko pod povrchem, skryté a trpělivé, jako oheň, který čeká na správný závan vzduchu. Možná je to pozůstatek něčeho, co prožila a o čem nemluví – nějaké staré zranění, zklamání nebo ztráta, která ji naučila stahovat se do sebe, ale zároveň jí dala vnitřní pevnost, o které sama možná ani neví.
A pak přijde ta chvíle. Někdy stačí maličkost – pocit ohrožení blízkého člověka, nespravedlnost, kterou už nedokáže mlčky přejít, nebo situace, kdy prostě není kam ustoupit. V tu chvíli se přestane bát. Zvedne hlavu, narovná ramena a v jejích očích, dosud tak plachých, se náhle objeví oheň. Najednou v ní není ani stopa po dívce, která se schovává za vlasy – místo ní tu stojí někdo, kdo jako by vystoupil ze stránek starého románu: bojovnice proti vlastnímu osudu, křehká zjevem, ale nezlomná uvnitř. Hlas se jí nezachvěje, pohled nesklouzne k zemi. Je to, jako by na okamžik odhodila veškerou tíhu let strávených v ústraní a ukázala, kým skutečně je – nebo kým by mohla být, kdyby si na to troufla častěji.
Ta proměna je krátká, křehká a nikdy netrvá dlouho – jakmile nebezpečí či napětí pomine, znovu se stáhne do sebe, sklopí oči a nechá vlasy, ať jí znovu zakryjí tvář. Ale ti, kdo tu proměnu jednou zahlédli, už na ni nikdy nezapomenou. A možná právě v tomhle rozporu – mezi tím, jak se navenek jeví, a tím, co v ní doopravdy dřímá – spočívá to nejzajímavější a nejlidštější na její povaze – není to buď plachá dívka, nebo bojovnice. Je to obojí najednou, a teprve nová fáze života ukáže, která její část nakonec zvítězí.
Rodina:
Veronija – její biologická matka, která zemřela, když byla ještě malá. Měly spolu skvělý vztah. Veronija byla ten typ, který rozzáří každou místnost, do které vejde, žena s čistým srdcem plným lásky, kterou rozdávala svému muži stejně tak, jako svým dětem.
Elias – nevlastní otec, dříve skvělý a charismatický muž, na kterého byl spoleh a věnoval se rodině, po smrti Veroniji to však šlo z kopce a skončil ponořen v drogové závislosti poté, co o vše přišel.
Jänis – Dvojče, velmi úzký vztah. Jeho povaha je naprostým kontrastem Inäry. Je velmi ochranářský.
Marcus – Nevlastní bratr, který je jí téměř tak blízký, jako její biologický bratr.
Nicole – Žena, kterou považuje za naprostou trosku – učebnicový příklad feťačky, kterou nezajímá nic jiného, než drogy a vlastní pohodlí.
Lana, Aira, Asher – děti Nicole, se kterými nemá žádný vztah.
Minulost:
Prozatím skryta...
Mazlíček:
Nemá.
